WEEK 10 REVIEW – CARDINALS (3-6) @ SEAHAWKS (7-2)

 Možná vás dnes probudil sladce melodický cvrlikot nějakého ptačího pěvce. Nejspíš to tedy nebyl zrovna kardinál červený, jehož habitat byste našli pouze ve Spojených státech a Mexiku. Pravděpodobně šlo o nějaký druh sýkory nebo třeba, proti svému americkému příbuznému, o poznání méně nápadnou červenku obecnou. Takový kardinál červený je vůbec majestátní opeřenec. V délce mírně přesahuje 20 cm, takže si pro porovnání s ptactvem z českých luhů a hájů představte třeba drozda. Vyniká ale samozřejmě hlavně svým sytě rudým peřím, které bychom u tuzemských létavců hledali marně. Nenechte se ale zmást jeho vyzývavým zbarvením, ani jeho bojovně načepýřenou hlavičkou. Jídelníček tohohle „angry birda“ se skládá převážně ze semínek, bobulí a sem tam nějakého hmyzu… Naopak potrava třeba takového orlovce říčního se skládá z 99 % pouze z ryb. Co se ovšem skrývá za tím téměř zanedbatelným jedním procentem? No například drobní ptáci. To, že se takový roztomilý a nic netušící zpěváček stane kořistí právě pro orlovce je sice nepravděpodobné, ale ne zcela nemožné. A věřte tomu nebo ne, na západním pobřeží Spojených států dochází ke střetům orlovců s kardinály poměrně často, a to dokonce přinejmenším dvakrát do roka! Jak si jistě dokážete představit, taková setkání mají téměř vždy zcela jasného vítěze…

 Teď už ale uzavřeme ornitologické okénko a společně se podíváme na jeden nedělní masakr, při kterém si predátor na svém obědě opravdu pošmákl. Po sérii tří výher byli naši modrozelení borci považováni za jasné favority duelu s trápící se Arizonou. Hostujícímu týmu z Phoenixu v soupisce chyběly klíčové opory, včetně dlouhodobě zraněného útočného dua Kylera Murrayho a Jamese Connera. A přestože si Cardinals minulý týden srdnatě vyšlápli na nekonzistentně hrající Kovbojky, na Lumen Field bylo od prvního snapu jasné, který celek se může pyšnit o třídu lepšími borci na obou stranách míče. A také o poznání solidnějším coaching staffem. Opět se tak stalo něco, na co nejsme jako fanoušci Seahawks z předešlých sezón úplně zvyklí. Seattle si dominantním výkonem zajistil vítězství už v první půli a ve zbytku zápasu si, i přes několik zbytečných chyb, zcela jednoznačný výsledek pohlídal. Naši soupeři z arizonské pouště tak klesli na nelichotivou bilanci 3-6, která pro ně v tradičně nabité divizi NFC West téměř jistě znamená konec bojů o play-off. Jak se to ale na netradičně sluncem zalitém Lumen Field vlastně celé semlelo?

 Hned úvodní drive byl zcela v naší režii a přítomní fanoušci Seahawks měli rovnou parádní příležitost uvítat novou posilu v našich barvách. Rychlík jménem Rashid Shaheed, nyní už bývalý receiver Saints, byl totiž vůbec první, kdo se dotkl rukama balónu. Sedmadvacetiletý borec nastoupil, jak už ostatně hned po jeho akvizici odhadoval Kuba Kyloušek, na místě kick returnera a výkop Cardinals vrátil za skvělých 22 yardů. Na 35yardové linii se útoku začíná hned lépe. Skvěle rozjetý drive po čtyřech minutách korunoval Darnoldův překrásný moonball z play-action, který doplachtil až do náručí fenomenálního Smitha-Njigby. Skórovat hned z úvodního drivu? To je další věc, na kterou si fanoušci Seattlu začínají teprve zvykat. A že to JSN myslí s tím naháněním ligových rekordů zcela vážně, bylo hned jasné – do té chvíle nastřádal za dosavadní sezónu už neuvěřitelných 999 zachycených yardů. Magickou hranici 1000 receiving yardů JSN překonal hned v dalším drivu a nakonec si proti Cards připsal 5 zachycení za skvělých 91 yardů. Bohužel tak ale neprodloužil sérii čtyř po sobě jdoucích zápasů se 100 a více nachytanými yardy. První possession našeho soupeře dopadla z pohledu arizonského týmu nejhůř, jak mohla. Jinak solidně hrající veterán a backup QB Arizony Jacoby Brissett dostal pecku od nikým nebráněného second-year linebackera Tyrice Knighta. Vyražený balón pohotově sebral DeMarcus Lawrence, který si s šiškou v klidu potrénoval 40-yard dash až do endzóny Cardinals – 14:0.

 No a pak se začal předhánět náš útok s naší obranou, zatímco hráči v bílých uniformách s červeným ptáčkem na helmě jen zoufale přihlíželi té parádní jízdě Seattlu. Ještě do konce první čtvrtiny Seahawks překráčeli celých 81 yardů, aby se prvním touchdownem této sezóny připomněl náš third-string running back George Holani. Nádherný outside run za 9 yardů, který ještě okořenil stiff arm na dotírajícího cornera Denzela Burkeho. To si ale naše obrana přeci nemohla nechat líbit, a tak se při pohledu na šlapající útok Tyrice s DeMarcusem (na fotce druhý a třetí zleva) domluvili, že si zopakují téměř na chlup stejnou akci sack-fumble-recovery-TD. A těmhle borcům se to opravdu povedlo znovu! 14 bodů pro útok, 14 pro obranu = 28:0 pro Seahawks. Po následném puntu Arizony pak znovu přišla řada na to, aby se předvedla naše ofenziva. Někdo tu říkal, že už Cooper Kupp patří do starého železa? Tak to by si měl pustit jeho 55 yards after catch běh poté, co zachytil balón sotva na polovině hřiště a prokličkoval s ním mezi obránci Cards skoro až do endzóny. Jen škoda, že na ten touchdown nedosáhl, protože by si ho po návratu ze zranění skutečně zasloužil. Na sebe to nakonec vzal Zach Charbonnet, kterému se letos v redzone soupeřů opravdu daří – 35:0.

 Ale jo, teď byl čas na to, aby pro jednou skórovala také Arizona. Když už se ti jejich fanoušci vláčeli až na Lumen Field, byla by škoda, kdyby odešli v poločase. Jenže pouštní ptáčci od nás potřebovali trošku pomoct, protože jsme jejich bezzubý útok dokázali zastavit na vlastní 1-yd line. A tím vlastně začíná série zbytečných pochybení, které sice nestačily na to, aby se Cardinals vrátili do hry, můžou ale posloužit jako varování do zápasů se silnějšími soupeři. V závěru druhé čtvrtiny se zranil náš starting center Jalen Sundell, za kterého zaskočil Olu Oluwatimi. Právě tomu se společně s Darnoldem nepovedl snap, který po fumblu vyústil v další útok Arizony, tentokrát začínající jen 3 yardy od naší endzóny. To už prostě muselo skončit touchdownem, o nějž se postaral letos asi nejviditelnější hráč v dresu Cardinals TE Trey McBride. Do konce poločasu jsme ale stihli navýšit skóre 46yardovým field goalem neomylného Jasona Myerse. Zásadní chvíle pro něj ale přišla až v samotném závěru zápasu, kdy pět minut před koncem pečetil skóre utkání na „hranatých“ 44:22 pro Seattle. Drobná kosmetická úprava, dalo by se říct, kdyby právě tímhle 34yardovým kopem nepřekonal v historických tabulkách franšízy Seahawks legendárního Stephena Hauschku a jeho rekord 175 proměněných field goalů. Pane Myersi, smekáme!

 Avšak zpátky k těm chybám. Během poločasového interview náš coach Mike Macdonald zdůrazňoval, že je potřeba se do druhé půle rozběhat a hlavně se vyvarovat turnoverů. Nevím, co si z toho vzali naši borci k srdci a jestli už nebyli myšlenkami někde ve vířivce, protože dbát na bezpečnost šišky se jim hlavně ve třetí čtvrtině moc nedařilo. Poté, co naše obrana znovu vystavila Arizoně stopku takřka na poslední chvíli, se nám nevyplatila riskantní rozehrávka z hranice vlastní endzóny. Sam Darnold (10/12 pokusů pro 178 yardů, 1 TD, 1 INT) měl smůlu na zablokovanou přihrávku a balón tak neplánovaně vrátil soupeřově útoku na 20yardové linii v obranné polovině Seahawks. Cardinals nás za to vytrestali dalším touchdownem McBrida. Následoval Darnoldův nešťastný fumble, ze kterého sice Arizona nic nevytěžila, v prvních pěti minutách se však našim divizním soupeřům povedlo korigovat výsledek zápasu dalším touchdownem, tentokrát zachyceném jinak nevýrazným Marvinem Harrisonem – 41:22. Našim borcům se už v druhé polovině nepodařilo skórovat další touchdown, s pomocí skvělé running game se nám ale dařilo ukrajovat časomíru a díky Myersovým field goalům pak ještě navyšovat propast mezi námi a Cardinals. Charbonnet si připsal celkem 83 yardů a 1 TD při 14 pokusech. Walker mu pak sekundoval s 67 yardy při stejném počtu běhů. Dohromady se naše running game s přispěním Holaniho a Shaheeda zastavila na fantastických 198 yardech po zemi.

 Nakonec musíme pochválit i výtečnou Macdonaldovu obranu. Svým výkonem se blýskl rookie Nick Emmanwori s celkem 9 tackly, 4 zablokovanými přihrávkami a půlkou sacku. Se 7 tackly znovu skvěle zahrál také další z nováčků Ty Okada a nejvýraznějšími hvězdami obrany byli samozřejmě již zmínění Tyrice Knight (8 tackles, 2 sacks a 2 FF) a DeMarcus Lawrence (2 DEF TD, 4 tackles 0.5 sacks), kteří se dohromady postarali o 14 bodů našeho týmu. Za zmínku již pravidelně stojí také výkon naší o-line, která výtečně blokovala při bězích a na Sama Darnolda povolila jediný sack. Stejně tak musíme ocenit disciplinovanost hráčů Seattlu, kteří se dopustili jen tří flagů a penaltami ztratili pouze 20 yardů. V každém případě můžeme výkon našich borců v duelu s Cardinals označit za statement win. Kromě pár škobrtnutí hlavně v druhé polovině utkání jsme hráli na obou stranách míče precizně a zápas rychle proměnili v exhibici. Troufnu si ale tvrdit, že takové chyby nás příští týden v nesmírně důležitém střetnutí s Rams mohou přijít hodně draho. Hlavně v případě, že nám soupeř nedovolí nastřádat takhle pohodlný náskok už první půli. A jak to vidíte vy, Sea Hawkers? Pochutnáme si za týden v Los Angeles i na beranech nebo doplatíme na vlastní nedůslednost? Ať už to ale příští neděli dopadne jak chce, po druhém zápase s Arizonou jsme 7-2, v tuto chvíli se stále držíme na čele naší těžké divize a minimálně do dnešní noci také ve vedení celé konference. Tak si pojďme ještě chvíli vychutnávat Victory Monday!