SUPER BOWL LX REVIEW – SEATTLE SEAHAWKS vs. NEW ENGLAND PATRIOTS
Tohle byla pohádka se šťastným koncem! A mluvím nejen o historicky druhé výhře naší franchise v Super Bowlu, ale vlastně o celé téhle sezóně, jejíž příběh už snad NFL script scénáristé ani lépe napsat nemohli. No a dokonce možná mluvím i o předchozích pár letech, kdy general manager John Schneider hvězdně směnil Russella Wilsona, ale následně i DK Metcalfa a Geno Smitha, za které tým dostal dostatek draftového potenciálu, jenž nakonec také proměnil ve vůbec nejvíc, čeho lze ve světě profesionálního amerického fotbalu dosáhout. Seahawks předvedli absolutně dominantní defenzivní výkon podpořený úžasnou běhovou hrou našeho Super Bowl MVP i dalším galapředstavením ve special teams, oplatili týmu z bostonského předměstí hořkou prohru ze Super Bowlu XLIX a jelikož modré a zelené konfety se už na trávník Levi’s Stadium snesly a Bang Bang Gangem už byly i potupně odklizeny, je tedy nejvyšší čas jet do Disneylandu a na Super Bowl Parade zaplnit komplet celou 4th Avenue!!!
Kde jen začít… První polovina zápasu, vlastně dokonce její úvodní tři čtvrtiny, byly ve znamení totální dominance naší defenzivní jednotky, která se jako první obrana od Super Bowlu VIII hraném v lednu 1974 postarala o to, aby jejich soupeři za onu dobu neskórovali ani jeden jediný bod. Avšak také obrana Patriots v čele s výborně hrajícím cornerbackem Christianem Gonzalezem (4 tackles, 3 PD), jeho kolegou, safetym Craigem Woodsonem (10 tackles, 3 TFL, 2 PD), skvěle se po hřišti pohybujícím linebackerem Anfernee Jenningsem (6 tackles, TFL, QB hit, PD) či asi nejlépe se prezentujícím defenzivním linemanem týmu Miltonem Williamsem (sack, 2 tackles, 2 TFL, QB hit, PD) šlapala natolik solidně, že ani útok Seahawks nebyl schopen za úvodní tři čtvrtiny dojít až do endzone soupeře a skórovat touchdown. Ostatně už při pouhém pohledu na konečné skóre je jasné, že hned 30 ze 42 bodů padlo v závěrečné patnáctiminutovce, z čehož vyplývá samozřejmě hned dalších pár věcí. Jednak že ty body za nás někdo dávat musel a pak také že následně se muselo stát něco, co chod věcí změnilo. A skutečně. Rozdíl mezi oběma útoky byl v prvních třech čtvrtinách jediný. Zatímco Patriots se za tu dobu nepodařilo přiblížit svého kickera Andy Borregalese do dostřelové vzdálenosti k naší goalpost a jejich quarterback Drake Maye za první poločas naházel pouhopouhých 48 yardů, u Seahawks to byl zcela opačný příběh. Jason Myers se včera trefil z 26-yd, 33-yd, 39-yd a dvakrát ze 41-yd vzdálenosti, přidal také dva úspěšně proměněné extra pointy a se 17ti body za 5/5 FG a 2/2 PAT předvedl nejlepší výkon, který se kdy kickerovi v historii Super Bowlu podařilo dát dohromady.
Dění na hřišti sice moc budoucího odporu Patriots logicky nepredikovalo, ale přesto to bylo těsně před koncem třetí čtvrtiny pouze o 12 bodů, což je při two-possession game, v níž do konce ještě stále chybí 15 minut a vy máte dokonce míč ve svých rukou, stále více než hratelné. To by se ale jistá Stacy Gooden-Crandle nesměla v březnu 2001 vzepřít doktorům a navzdory jejich trpkým prognózám a deklarované jednoprocentní naději na přežití odmítnout svého ve 23. týdnu narozeného syna, jenž na svět přišel s 935 gramy, bez bijícího srdce a s krvácením do mozku, odpojit od přístrojů na udržení životních funkcí. O necelých 24 let později se její syn, 191 centimetrů měřící a 115 kilogramů svalů nosící linebacker Derick Hall, postaral o forced fumble, který na sklonku třetí čtvrtiny zlomil morálku Patriots, po největším zápase jeho života tak zvítězil rovněž v nejdůležitějším zápase jeho profesionální fotbalové kariéry a na prst si nasadí prsten pro vítěze Super Bowlu. K oné důležité krádeži possession, kterou zalehnutím míče stvrdil Byron Murphy II a v touchdown následně proměnila konekce Sama Darnolda s AJ Barnerem, však přidal také další 2 sacky, 2 tackly, které byly oba pro ztrátu yardů a další 2 QB hity k tomu. Mimochodem, Hall je jedním z hráčů, kterého jsme draftovali díky pickům, jež jsme v ideální moment směnili za pohasínajícího Russella Wilsona. Na Pacific Northwest zkrátka sídlí absolutní masterminds! Když se pak o devět minut později k Barnerově skórování svým prvním defenzivním touchdownem v jeho osmileté kariéře přidal v podobě 45-yd interception returnu také linebacker Uchenna Nwosu, od San Francisca, přes Seattle až po Prahu se už definitivně začalo schylovat k začátku oslav…
Co se dalších výkonů našich Super Bowl Champs týče, musíme logicky začít u Ginger Jesuse, který se stal prvním quarterbackem z 2018 Draft Class, který vyhrál Super Bowl! Ne Josh Allen z Buffala, ne dvojnásobný NFL MVP Lamar Jackson z Baltimoru a ani ne #1 pick Baker Mayfield, ale je to Sammity Sam aka Sam Darnold (na fotce vlevo), který ve svém pátém týmu konečně našel zemi zaslíbenou a zvedl Lombardiho trofej nad hlavu. Darnold ve svém největším utkání kariéry zkompletoval not so good 29/38 passů pro 202 yards, TD a passer rating 74.7, ale vzhledem k ostatnímu dění na trávníku Levi’s Stadium to bylo víc než dost. Nejdůležitější však bylo, že po svých dvaceti turnoverech, které během regular season vyprodukoval a jež byly zdaleka nejvyšším číslem letošní sezóny, už během tří postseason utkání nepřidal ani jedinou, a to včetně Super Bowlu! Další neskutečný move našeho vedení, tentokrát již za asistence head coache Mikea Macdonalda (na fotce vpravo), kterého nechal jít Baltimore a jenž zase přesvědčil Minnesotu, aby nechala jít svého starting quarterbacka. Milí Ravens, milí Vikings, tohle se nedělá. Ale každopádně díky moc!
Hlavním recipientem passové hry se během pondělního rána navzdory většině předpokladů nestal letošní NFL OPOY Jaxon Smith-Njigba, který zachytil pouze čtyři z deseti jeho směrem letících přihrávek pro 27 yardů. Stejného množství nachytaných yardů dosáhl při dvou receptions také Rashid Shaheed, další letošní povedený trade našich trenérů a manažerů… Nad touto dvojicí se pak, co se týče receiving yards, umístil ještě již zmiňovaný tight end AJ Barner s 4 receptions pro 54 yards a TD, no a s 6 catches z 12ti targets pro 61 yards se našim leading-receiverem stal Cooper Kupp, kterého Rams překecávali, ať pověsí kopačky na hřebík a ostatní týmy upozorňovali, ať za něj nedávají víc než veteránské minimum. Seahawks však neposlechli, podepsali Kuppa na tři roky za $45M a on je teď, stejně jako franchise Seahawks, dvojnásobný Super Bowl Champion! Díky i Vám, Beránci…
Nejužitečnějším hráčem letošního ligového finále se však nestal nikdo, o kom by už v tomto článku padla zmínka. Nebyl to ani Myers, který se stal prvním hráčem NFL s 200+ body za jedinou sezónu, což je zkrátka a jednoduše bombastické, nebyl jím ani dvousackový Derick Hall či někdo z jeho kvalitně hrajících defenzivních kolegů jako Byron Murphy II (úplně stejně jako Hall – 2 sacks, 2 tackles, 2 TFL a 2 QB hits), Devon Witherspoon (sack, 4 tackles, TFL, 3 QB hits, PD), nebyl jím tackling-leader Ernest Jones IV s 11 tackles a jedním TFL, no a dokonce ani favorit sázkových kanceláří Sam Darnold. Ocenění Super Bowl LX MVP si za svých 27 běhů pro 135 yardů a dalších 26 yardů po dvou zachycených příhrávkách vysloužil Kenneth Walker III (na fotce uprostřed), který se tak po dlouhých 28 letech stal prvním running backem, kterému se za jeho finálový výkon této pocty dostalo. Tím dosud posledním byl v Super Bowlu XXXII hráč Broncos a dnes už člen Pro Football Hall of Fame, running back Terrell Davis, který byl za svých 49 touchdownů v letech 1997-1998 nepřekvapivě a jednoduše přezdívaný T.D. Teď je tady však K9, jenž je nyní, a to společně se svým zraněným kamarádem z backfieldu Zachem Charbonnetem, jehož máma jej, co se týče zvedání volně ležících míčů ze země, vychovala vyloženě nejlíp na světě, Super Bowl LX Champion!
Dámy a pánové, na tenhle rok jen tak nezapomeneme. Jako fanclub jsme společně dokázali mnohé věci, k nimž se ještě budeme vracet, ale tou nejdůležitější z nich je samozřejmě naše vítězství v 2025 NFL season, které už nám nikdo nikdy nevezme. Your Seattle Seahawks are TWO-TIME SUPER BOWL CHAMPIONS, káááámo!!! Obrovské díky všem, kteří u toho byli a speciální poděkování patří zhruba 35 lidem, kteří se sešli na pražské CSSH Watch Party, aby spolu zažili jeden z nejlepších dní našich životů. Ostatně společný zpěv “Everybooodyyy, yeeeeeah!”, zvukovou aparaturu přehlušující skandování “SEA!!! HAWKS!!!” a stovky objetí či placáků s tolika radostí sršících 12s zkrátka z hlavy jen tak nedostanem. A je to sakra dobře! Slzy štěstí byly prolity, 33 let staré archivní víno bylo na oslavu otevřeno a mému playoff fousu už se jeho život také krátí. Ještě než však definitivně vystřízlivíte, a to ať už z čiré radosti či dopíjení Vašich železných zásob, těšte se na souhrn CSSH Tipovačky, závěrečné 12 For 12s a ještě než naplno začne offseason, v níž nás už za dva a půl měsíce čeká 2026 NFL Draft v Pittsburgu, rozhodně si také udělejte čas od zítřejší sedmé hodiny večerní našeho času, kdy v Emerald City proběhne předávání trofeje. O hodinu později se následně jízda vítězů vydá po 4th Avenue skrze downtown Seattlu, aby statisícům na místě a milionům na sítích přihlížejících fanoušků ukázali, že Lombardi Trophy má minimálně na rok nový domov, kterým je Pacific Notrhwest. Bože, jak já jsem pyšný… A jsem si zatraceně jistý, že ani ještě daleko pyšnější Paul Allen si to jistě z první řady v nebi za žádnou cenu nenechá ujít… Díky, Paule. Díky, Jody, Díky, Johne. Díky, Miku. Díky Vám všem!
Mí milí čeští a slovenští 12s, jsem Vám za tenhle ročník nesmírně vděčný a už teď se těším na ten další, který bude již naším osmým společným. Díky všem, že jste společně vytvořili naši modrozelenou fotbalovu komunitu, kterou se osobně neostýchám nazvat rodinou. Jo a kdybyste to náhodou nevěděli, SEATTLE SEAHAWKS ARE SUPER BOWL LX CHAMPIONS!!!
Let’s gooo, babyyy! We’re going to Disneyland!!!


