Je to tam. A tím nemyslím pouze velmi cenné vítězství nad Cleveland Browns v čele s nejlepší obranou ligy, ale také TD skórovaný útokem ve druhém poločase. Jednalo se o nekonečných 123 minut a 38 vteřin dlouhé utrpení. Více jak dvě hodiny hracího času, kdy naše offense nebyla schopna dopravit ten šišatý nesmysl do koncové zóny. V součtu více jak 4 čtvrtiny neúspěšně dobývali pevnost, kterou každá defenzíva úporně brání, aby 38 vteřin před koncem toto trápení ukončil Jaxon Smith-Njigba (na fotce) a přinesl nám všem opojnou radost vítězství. Ale pojďme od začátku. Jak by se zápas mohl vyvíjet nám naznačila hned první hra kdy Jerrick Reed II při kick off returnu…

Z výsledku domácího zápasu proti tápajícím Cardinals není příliš zřejmé, o jak moc upocené vítězství vlastně šlo. Očima prezidentského páru, který je na severozápadním pobřeží na zahraniční cestě, to muselo z natřískaných ochozů stadionu Lumen Field bezpochyby vypadat jako nejlepší utkání dosavadní sezóny. My ostatní jsme si proti o třídu slabšímu diviznímu soupeři, který se plácá na dně ligové tabulky a je mezi horkými kandidáty na získání Caleba Williamse, asi představovali méně rozpačitý herní projev. A přitom se zpočátku zdálo, že se bude duel odehrávat plně v režii našich Seahawks. Obrana v úvodních drivech navázala na solidní výkon z utkání proti Cincinnati a nedovolila Cardinals jakkoli ohrozit naši endzone. Po pomalém rozjezdu se o…

 Když utkání začínalo, doma jsem pronesl, že až budeme na konci měsíce odjíždět ze Seattlu, Seahawks se budou chlubit recordem 6-1. Skutečnost, že zápas nakonec vyústil v závěr, jehož jsme byli svědky, snad nemůže být více frustrující… Seahawks si z výletu do Ohia odvážejí velmi hořkou prohru 13-17 s tím, že jsme byli jen malý kousek od čtvrté výhry sezóny a díky prohře San Francisca 49ers také od stažení jejich náskoku v čele NFC West na pouhého půl zápasu. Bohužel, na “kdyby byly v řiti ryby” se nehraje a my se tak před domácím dvojzápasem proti Cardinals a Browns musíme spokojit s recordem 3-2.  Když se člověk probírá statistikami včerejšího…

 Víte, co je lepší než Victory Monday? No přece Victory Tuesday s přesvědčivým primetime W v kapse. Naši Seahawks nám včera zavdali podnět k throwback myšlenkám, neboť takto dominantní výkony naší obrany jsme měli ve zvyku vídat v období vrcholu Legion of Boom někdy v letech 2012-2015. Nebojím se tvrdit, že naše defense předvedla jeden z nejlepších výkonů za uplynulých circa šest let. Prostě jsme přijeli, kompletně spořádali Big Apple, ohryzek zahodili na kompost v rohu Metlife Stadium a po drtivé výhře 24-3 vylepšujeme svůj record na 3-1. Stále se tak v pořadí NFC West držíme pouhou jednu výhru za dosud neporaženým San Franciscem 49ers a s klidem si tak…

 Oslavy kulatého výročí deseti let od dosud jediného vítězného Super Bowlu naší franchise byly zakončeny sladkou tečkou. Seahawks překonali poločasový deficit a díky dominantnímu výkonu v druhé půli nakonec zvítězili nad Panthers dvojciferným rozdílem v poměru 37-27. Vůbec poprvé se tak letos můžeme pyšnit winning recordem, což pro desítky a desítky hráčů našeho dekádu starého mistrovského týmu, kteří byli na Lumen Field přítomni, bylo jistě úžasným zakončením tohoto vzpomínkami a oslavami nabitého víkendu.   Dámy a pánové, tak tohle byli staří dobří Hawks! Silný běhový útok podpořený velmi kvalitním výkonem defensive line, přesnou nohou kickera, na něhož se tým může spolehnout a nejlepšími fanoušky, jaké si jen sportovní tým může přát.…