WEEK 3 REVIEW – DOLPHINS (1-2) @ SEAHAWKS (3-0)

 Od kickoffu nové sezóny a začátku éry historicky devátého coache naší franchise uběhly sotva tři týdny a trenér Mike Macdonald nejenže má pod svými křídly všemi přehlížený a stále neporažený 3-0 tým, který vede divizi NFC West, ale už teď ji před všemi ostatními vede dokonce o celé dvě výhry a jako bonus se Seahawks společně s Minnesotou Vikings dělí o vedení v celé konferenci. Seahawks tak začínají ročník třemi po sobě jdoucími výhrami poprvé od roku 2020 a, držte si klobouky, jsou vůbec prvním týmem NFL od roku 1979, jenž ani jednomu ze tří úvodních soupeřů nepovolil překonat hranici 150 passing yards. 

 Byl to zvláštní zápas. Teda upřímně, občas to byl spíš čistý majndfak než cokoliv jiného. Dolphins dokázali získat pouhopouhých 205 total yards a místo toho, aby využili absence našeho primárního running backa Kenna Walkera a také starting tackla Georga Fanta, kterého na hřišti zastoupil bloumající a žlutými vlaječkami obsypaný Anthony Flagford, tedy promiňte, Bradford, který by měl být za včerejší výkon automaticky downgradován nejvýše do practice squadu, předvedli na obou stranách míče poměrně tristní výkon a podlehli našim Seahawks v three-possession game poměrem 3-24. Čtyři z pěti celkových skórování padly hned v první čtvrtině. Ve druhé čtvrtině pak pocitově padlo asi 80%, tedy v absolutních číslech tak zhruba 80 flagů. Šílenost nad šílenost, když najednou naskočila statistika, že při pěti z posledních sedmi playů byl hozen flag. Samozřejmě Flagford byl hlavní hvězdou tohoto časového úseku. Celkově v zápase padlo neuvěřitelných 22 flagů za 177 penalty yards. No a když jsme si mysleli, že se už bez větších nervů dožijeme poločasové pauzy, Seahawks řekli ,,hold my beer’’ a zase ukázali, že jsou to rok co rok furt ti stejní borci, když už kromě infarktových závěrů zařadili do svého repertoáru taky nervydrásající poslední dvě minuty první půle.   

 Dolphins byli včera marní a nutno říct, že z velké části za to mohly potíže na pozici quarterbacka, které však včera nevyřešili, nýbrž se jim jejich strasti ještě prohloubily. Hlava startera Tuy Tagovailoy, která platí za jeden z nejkřehčích předmětů světa a na Mohsově stupnici tvrdosti je někde na úrovní mastku, se opakovaně potýká s otřesem mozku a za kormidlo útoku se postavil Skylar Thompson, který zkompletoval 13/19 passů pro pouhých 107 yardů, bez touchdownů i interceptions, zato s pěti obdrženými sacky. Kombinace sacku Tyrela Dodsona a hitu Dre’Monta Jonese však Thompsona poslala na sideline se zraněnými žebry a na plac nastoupil nedrafrovaný QB#3 Tim Boyle. Ten má za svou šestiletou kariéru v barvách pěti týmů starting record 0-5, 4 TD, 12 INT a asi tedy není zrovna dlouhodobým řešením, jak z delfínů týden co týden nedělat čerstvé steaky a nehostit jimi své supeře. Boyle v garbage game zkompletoval 7/13 passů pro 79 yardů a také on dostal na rozlučku jeden sack. Nejlepšího hráče našich soupěřů by bylo těžké vypíchnout, ale pochvalu si za svůj 30-yd catch a 28-yd kick return rozhodně zaslouží, před pár týdny ještě člen našich Seahawks, wide receiver Dee Eskridge. Hledat kvality včerejšího vystoupení týmu z Miami je těžké především proto, jelikož naše obrana včera fungovala jako perfektní mlýnek na delfíní maso a celý večer dominovala. Defense Seahawks předvedla parádní slugfest, povolila soupeřům proměnit pouze jediný z !15ti! třetích a čtvrtých downů, ze dvou redzone tripů inkasovala pouze 3 body, soupeřovic quarterbacky sackovala hned šestkát, zblokovala 7 passů a zapsala 12 QB hitů. Dolphins prostě včera s kopím s opracovaným pazourkem nastoupili proti soupeřům s jaderným arzenálem, což nemohlo dopadnout jinak, než třetím W roku a delfíním tatarákem k večeři.

 Z našich borců musíme vyzdvihnout především výkon running backa Zacha Charbonneta (na fotce), který skvěle zastoupil svého K9olegu a při 21 dotycích s míčem předvedl celkem 107 yardů a 2 TD. Jednalo se o první utkání v jeho dvouleté kariéře, kdy překonal stoyardovou hranici total yards a v němž skóroval hned dvakrát. Geno Smith sice hodil dvě interceptions, avšak mimo to Dolphins zasypal 26 kompletními passy pro 289 yardů a TD. Nejlepším receiverem se s 4 catchi pro 104 yardů a TD stal DK Metcalf, který se blýskl 71-yd touchdownem a druhou 100-yd game během dvou týdnů. Velmi solidně zahrál i tight end Noah Fant, který zachytil 6 míčů pro 60 yardů. Kicker Jason Myers (1/2 FG a 3/3 PAT) předvedl silnou nohu, když trefil z 56-yd vzdálenosti. No ale ta obrana… To bylo žůžo labůžo! Linebacker Derick Hall, náš loňský second-round pick, předvedl zatím nejlepší zápas své kariéry, když soupeře zasypal 2 sacky, 5 tackly, tackem pro ztrátu a 4 QB hity. Boye Mafe se stává mým velmi oblíbeným hráčem. Včera tomu přispěl terorizováním soupeře, které se zastavilo na statistikách sack, 3 tackles, tackle for loss, pass defended a 2 QB hits. V secondary pak s 10 tackles, z nichž 8 bylo solo, nejvíce zářil Rayshawn Jenkins. K pos*ání pak byly zranění Leonarda Williamse (žebra) a Byrona Murphyho (hamstring). Doufejme, že tyto stavební kameny naší D-line se za týden vrátí v plné síle. Po linebackerovi Uchenna Nwosuovi by se jednalo o další extrémně citelné ztráty naší obrany.

 Dneska si to po sobě na protest nepřečtu. S posledním preview jsem si dal celkem práci, ale dosah mezi čtenáře byl bídný, přičemž článek se dočkal jen devíti reakcí a žádného komentáře. Prosím, pokud jsi tento souhrn dočetl/a až sem, zareaguj na něj. Jak sis včerejší mušení delfíňátek užil/a Ty? Výkony koho bys vypíchl/a a koho naopak zatratil/a? Flagford se jako odpověď nepočítá. Tak dej vědět své pocity a rozjeď v komentech nějaké ty rozbory, ať se mohou ostatní přidat. 

 Tak pojďme vstříc 4-0! SEA!!! HAWKS!!!