70 000 000

 Jasně, byla to skvělá Championship Sunday a už známe složení Super Bowlu LIX, ale…

 Dnes je tomu přesně 80 let od osvobození koncentračního tábora Oświęcim-Brzezinka. Tato továrna na smrt byla zhmotněním těch nejotřesnějších a nejodpornějších snů jednoho člověka, následně jedné strany a později snem celého národa. Na začátku bylo pouhé jedovaté slovo, které se časem díky teroru, ale nakonec také za přispění všeobecné laxnosti, proměnilo v do “sprch” vhazované plechovky s jedovatým plynem. A na konci všeho bylo kolem 70 milionů obětí tohoto strašného a nesmyslného konfliktu.  

 Ostře v kontrastu s tímto tragickým výročím bije do očí nenávist, která prostupuje lidskou společností. Nenávist, jež stejně tak často jako z frustrace, pramení také z obyčejné lidské hlouposti. Nenávist, jež je podporována prostředím sociálních sítí, slovy mnoha nejen veřejných činitelů a v neposlední řadě rudými, hnědými či jinak autoritářsky čpícími prodejci strachu. Nenávist, jejíž šíření a bujení do nekontrolovatelných rozměrů však v neposlední řadě vždy umožňuje mlčící většina. A jak ukázala historie, pouhá nenávist může stát na začátku řetězce vedoucího až ke genocidě, jejíž další dějství probíhá už teď.

 Je mi fyzicky zle při vědomí, že se jen pár dní nazpět hajlovalo na uvedení nejmocnějšího člověka planety do jeho funkce. Je mi fyzicky zle, že se lidé, kteří stojí nebo kteří se ucházejí o to, aby stáli v čele našich zemí, otevřeně paktují s válečným zločincem, jenž za potlesku, nezájmu či kdejakého zpochybňování našich kolaborantů denně bombarduje nemocnice, školy, divadla, obchody, nádraží, obytné domy či elektrické rozvodny. Je mi fyzicky zle z každého, kdo si o něčem, co vypadá jako kachna, chodí jako kachna a kejhá jako kachna, myslí, že je to pes. Je mi fyzicky zle ze lží, které se pro mnohé duchem chudší občany ochotně hltající konspirační teorie a východní propagandu staly synonymem pro vlastní názor. Je mi fyzicky zle ze vzestupu a nárůstu extremismu, rasismu, antisemitismu, laciného populismu a zaměňování svobody slova za svobodu šířit prokazatelné lži a nenávist. Je mi fyzicky zle, když vidím slova některých z Vás, jak v komentářích dehonestují, zesměšňují a shazují své názorové oponenty. Je mi fyzicky zle, když pod občansky uvědomělým a lidsky podaným příspěvkem Vlado Kureka na stránce Endzóny vidím boršč, jenž byl hned v několika případech vyblit těmi úplně stejnými lidmi, kteří nyní do fotbalových stránek politiku tahat nechtějí a dislajkují stránku, za níž jsou tisíce hodin práce, zatímco před lety statečně hájili agitku tehdejšího enefel cé zet PROtektora, který toho přece pro fotbal u nás udělal hodně a bez něhož bychom ještě cvrnkali kuličky na dvorku. Z čeho je mi však neskutečně lidsky smutno, je to ohlušující ticho linoucí se z centrály této největší fotbalové komunity u nás, jež se rozhostilo a stále trvá navzdory všem těm kilům jedu, které jejich prostřednictvím daný člověk dlouhodobě plival na všechny okolo během svého sobeckého nahánění extremistických politických bodů prorostlých lží. Ta zasetá nenávist totiž nikam nezmizela… Je smutnou vizitkou, že ze zodpovědných lidí se nikdo nikdy neomluvil těm desítkám a stovkám zesměšněných, uražených, zablokovaných fotbalových fans, načež se vše přešlo taktním mlčením a za pár let tichým odblokováním tehdejších hříšníků. Na smutné stažení úvodní fotky společně s tímto prodavačem strachu i ze zdi posledního člena současné redakce jsme si pak museli počkat ještě o nějaký ten rok déle. Je to smutné, ale bohužel mě to nepřekvapuje. Není čas se jednou postavit na správnou stranu dějin a kromě všech těch zvratků onoho PROdavače strachu, které jsou u Vás mimochodem dodnes kompletně dostupné, zveřejnit také něco občansky správného? Přidejte se třeba k tomuhle balíčku léků na teplotu, kašel, nachlazení, bolest v krku a imunitu (na fotce), který jsme jménem Czech & Slovak Sea Hawkers, z.s. poslali statečným ukrajinským, tedy zároveň evropským obráncům, a to přímo do zimou a bahnem nasáklých zákopů pár set kilometrů od našich hranic. Nebo se k tomu třeba lidsky omluvte všem těm “PROfackovaným” lidem z komunity. Nebo vytáhněte nějaký svůj neexistující humánní příspěvek z února 2022 či novější. Nebo využijte svého silného slova a nejen ve světle současných událostí na Slovensku, jaká to náhoda, že vyvolaných opět právě lží a nenávistí, apelujte ve fotbalové komunitě na morální hodnoty, lidskou slušnost, jednotu, porozumění a dialog. Nebo prostě vytáhněte hlavu z písku. Nebo chceme moc?

 Tato slova nemají za cíl vnutit někomu názor. Ostatně to ani nejde. Je skvělé, že každý jsme nějaký. Buďme k sobě ale, do psí prdele, hodní. Tolerujme se, mysleme kriticky, ověřujme si informace, uvažujme v kontextu, hledejme kompromisy, naučme se rozlišovat mezi dobrem a zlem či mezi pravdou a lží, no a když už máme být někdy svědky situace, kdy se děje něco špatného, neodvracejme svůj zrak a nešoupejme jen nohama. Jinak se všichni řítíme do průseru, z něhož nemusí vést jiná cesta, než třeba dalších 70 milionů. A ty, Ivane, jdi domů. Ať žije občanská společnost! Ať žije svoboda! Ať žije demokracie v Česku a na Slovensku! Sláva Ukrajině! 

 Kdo si nepamatuje minulost, je odsouzen k jejímu opakování…