WEEK 1 REVIEW – 49ERS (1-0) @ SEAHAWKS (0-1)

 Tak je to tady zas. Kdybyste náhodou hodlali zapomenout, Vaši oblíbení Seahawks pro Vás zase mají nejméně sedmnáctitýdenní sérii kurzu “Jak se stát kardiologickým pacientem snadno a rychle”. No a včera jste mohli zažít jeho první letošní, a na stupnici chillout až angina pectoris, opět poměrně výživnou lekci. Ne, že by šance na opačné vyústění nebyla, ale kombinací vlivu vlastních chyb a zásahů fotbalových Bohů jsme nakonec ono drama, bohužel, nedokázali dotáhnout do zdárného konce a v úvodním utkání naší jubilejní padesáté sezóny nám divizní soupeři ze San Francisca uštědřili hořkou prohru v poměru 13-17. 

 Hlavní neznámou, respektive tím, na koho byla většina z fanoušků zvědavá nejvíce, byl jednoznačně náš nový quarterback Sam Darnold. Ten po většinu zápasu předváděl jistou, poměrně efektivní, avšak čistě statisticky nijak All-Pro jízdu, kterou nakonec zakončil s 16/23 zkompletovanými passy pro 150 yardů, a to bez hozeného touchdownu či interception. Dalších 14 yardů pak přidal po jeho dvou bězích. K dokonalosti chybělo mnoho, ale k radosti a spokojenosti v podobě zakončení jeho premiérového představení v našich barvách bylo zatraceně blízko. Chybělo 94 vteřin do vypršení časomíry a za stavu 13-17 byl Darnold s jeho útokem požádán o poslední a nejdůležitější misi – v two-minute drillu pro nás zařídit game-winning drive a první W sezóny. Úkol se dařil a Seahawks s míčem došli až na 9-yard line soupeře, avšak comeback se nakonec nekonal, jelikož následně se defensive endu Nicku Bosovi podařilo zatlačit pravého tackla Aba Lucase až do odhazujícího Darnolda, kterému následně míč vypadl a když se šišku hráčům v bílo-červeno-zlaté podařilo zalehnout, bylo nade vše jasné, že zbývajících pár vteřin už nám je k ničemu. Sakra, jestliže jsem Bosu před včerejškem jako hráče nesnášel, nevím, jak své “vřelé pocity” k němu popsat nyní… 

 Když se na náš tým podíváme s odstupem několika hodin jako na celek, jistě se shodneme na skutečnosti, že jediným opravdu viditelným hráčem v našem dresu, navíc se statistikami, za které by se nemusel stydět žádný jiný receiver ligy, byl jednoznačně Jaxon Smith-Njigba, jenž byl primárním, a mnohdy se až zdálo, že snad úplně jediným Darnoldovým cílem. JSN je po odchodu DK Metcalfa do Steelers naším novým WR1 a včera to tak taky vypadalo, když se mu nakonec podařilo zkrotit 9/13 jeho směrem letících míčů pro 124 yardů, tedy podílově celých 82.7% všech Darnoldem vyslaných passů. Vše by ale nejspíš klidně vyměnil za v důsledku velmi drahý fumble, který ztratil hned v úvodním dějství zápasu. Premiéra veterána Coopera Kuppa skončila dvěma catchi pro 15 yardů a rookie tight end Elijah Arroyo zachytil jeden míč pro 7 yardů. Doufejme, že za týden se ke Smithu-Njigbovi přidá ještě někdo…

 Co se běhové hry týče, tak tam to taky nešlo. Kennethu Walkerovi III se zrovna od ruky, teda od nohy, nedařilo, utkání zakončil s 10 carries pro 20 yards a minisouboj s Christianem McCaffreym (22 běhů pro 69 yardů) rozhodně prohrál. V jednu chvíli se pak už už zdálo, že jsme tomu přišli na kloub, a to zvlášť když se na hrací ploše začal častěji objevovat Zach Charbonnet. Ten nakonec zápas zakončil se SEA, pardon, dvanácti běhy pro 47 yardů a náš jediný touchdown utkání. Proč ale zůstat u věcí, které fungují, že? A tak jsme přesedlali zpět na Walkera, který tentokrát spíš dostál svému jménu, než aby fakt pořádně běhal.

 Když se od útoku dostaneme k naší defense, paleta našich funkčních zbraní byla rázem o poznání pestřejší. Tackle leaderem se s deseti skládkami, z nichž o osm se postaral sám o sobě bez cizí pomoci, stal safety Julian Love. Přidal také sack a tackle for loss, ale Láska byla doslova cítit ve vzduchu hlavně při jeho parádně zblokovaném pokusu o field goal, díky kterému by 49ers teoreticky dotáhli na 10-10 už na konci třetí čtvrtiny. Jednalo se už o druhý missnutý tříbodový kop Jakea Moodyho, ale jak už víme, ani to nám nakonec nepomohlo. Stejně tak nás nespasily ani dvě zachycené interceptions, o které se postarali cornerback Josh Jobe a linebacker Ernest Jones IV. Zvlášť ta v podání druhého jmenovaného (na fotce) byla vyloženě pastvou pro oči. Aby toho nebylo málo, Jones přidal také dalších 8 total tackles, skládku pro ztrátu yardů a dva zblokované passy. Za zmínku stojí také výkony Devona Witherspoona (8 tackles, 1 tackle for loss), o jehož podepsaný dres hrajeme v letošní CSSH Tipovačce, dalšího člena secondary Cobyho Bryanta (8 tackles) a hříčky přírody, jíž takový 196centimetrový a 140kilový Leonard Williams v centru defenzivní lajny bezesporu je. Big Catovy statistiky se nakonec zastavily na osmi skládkách, z nichž jedna byla pro ztrátu yardů. Hořkosladký minipříběh pak má při své profesionální premiéře za sebou safety Nick Emmanwori vybraný v druhém kole letošního Draftu. Ten si hned v úvodu připsal nádherný tackle CMCho pro ztrátu yardů, ale Williams mu přitom nešťastně přilehl kotník a do většiny zbývající části zápasu už Emmanwori nezasáhl. Coach Mike Macdonald byl každopádně na pozápasové konferenci celkem optimistický v tom slova smyslu, že by Nickovo zranění snad nemělo být z těch vážnějších.

 Když ale vše sečteme, nedopadlo to pro nás zkrátka dobře. Samozřejmě to nejdůležitější je skóre a v něm u nás na konci svítilo číslo o čtyři nižší, než u Frisca. Ani ostatní ukazatele však nejsou žádná paráda. Náš útok strávil na hřišti pouze 22 minut z hodinového zápasu, což je zkrátka vždy problém. Ostatně se to negativně podepsalo také na celkovém počtu získaných yardů, v nichž jsme našim soupeřům rovněž podlehli v poměru 230 ku 384. Když už jsme se ale dostali k situacím, kde se lámal pomyslný chleba, nedokázali jsme si jej zkrátka urvat dostatečně, protože zatímco naši soupeři proměnili 7/14 třetích downů a obě fourth down situace, k nimž se postavili, dokázali rovněž využít ve svůj prospěch, Seahawks v těchto kritických momentech většinou selhali a konverze třetích downů se u nich zastavila pouze na 3/10. Ztracené míče dvojice Darnold a Smith-Njigba, hodně přísný roughing the passer na Leonarda Williamse, nebýt kterého by San Francisco nikdy neskórovalo první touchdown, opět nechutné množství přeprodaných lístků našich držitelů sezónních vstupenek Zlatokopkám nebo hlava extrémně nekonzistentního Riqa Woolena, která by si snad zasloužila i nějakou tu sbírku na Doniu, za níž bychom mu následně mohli pořídit mentálního coache – to všechno naši úvodní prohru sezóny jen podtrhlo.

 On to the next one! Už za šest dní hrajeme proti DK Metcalfovi a jeho novým chlebodárcům z Pittsburghu. No a jelikož zápas budeme společně sledovat v Ostravě a jak jistě všichni ví, na srazech jsme 4-0, věřme, že winless record 0-1 u jména našeho týmu nebude svítit dlouho. Jak se Vám každopádně líbil vstup do letošního ročníku? Co jste si užili a co naopak? Kdo si zaslouží zmínit kvůli pochvaly a čí jméno bychom naopak měli nahlas jmenovat pouze s tím, že příště by to sakra mělo být stokrát lepší? Dejte rozhodně vědět v komentářích, protože ročník začal a jak všichni dobře ví, Seahawks i Sea Hawkers nejsou bez 12s nic. SEA!!!