WEEK 15 REVIEW – COLTS (8-6) @ SEAHAWKS (11-3)

 Nebudeme si nalhávat, že jsme včera tak trochu lajdáckým výkonem neutrpěli výhru, ale historie se neptá, protože to jediné, oč tady nakonec běží, je jedenáctá výhra v letošní sezóně, kterou už týmu nikdo neodpáře. Seahawks nám k nedělní večeři nabídli drama, na které sice letos nejsme úplně zvyklí, ale zase se to dalo popsat jako “staří dobří Hawks”, kdy se naše naměřené hodnoty těsně před vypršením časomíry dostávaly na nám velmi dobře známé čísla jako je tep 112 úderů za minutu či krevní tlak 212/112. Avšak konec dobrý, všechno dobré, a tak zatímco se Seattle těší z toho, že jim letošní postseason se statistickou pravděpodobností 97 % neunikne, zády otočení Colts se od něj naopak vzdalují a navzdory solidnímu výkonu dědečka Philipa Riverse se tak nejspíš po zápase z jeho sluchátek lynul hlas Justina Timberlaka horečnatě opakující ,,Cry me a Rivers”…

 Útok Seahawks sice s 2/13 proměněnými třetími downy a oproti svým soupeřům o dvě minuty kratšímu time of possession nepředvedl dobrý výkon, ale když bylo v závěru potřeba, zabrali jsme. Navíc jsme se opět mohli spolehnout na naši pevnou obranu, která si připsala již 23. zápas po sobě, kdy running backovi soupeře nedovolili pokořit 100-yd hranici, což je už jen jedno utkání od vyrovnání franchise recordu, jež se datuje zpět až do naší zlaté Super Bowl éry. Jonathan Taylor dostal povoleno jen 3.5 yards per carry a v kombinaci s pouhými 120 passing yardy Riverse nás tak naše defense po celou dobu držela ve hře o low-score win. Co se týče konkrétních výkonů našich hráčů, projděme si ty nejdůležitější z nich klasicky jednotlivě. Quarterback Sam Darnold se zejména s jeho primárním cílem Jaxonem Smith-Njigbou společně urvali ze řetězu, a to i když zahřívání tohoto dobře namazaného stroje do provozní teploty tentokrát, pravda, trvalo trochu déle. Darnold zakončil utkání se 22/36 zkompletovanými přihrávkami pro 271 yardů, bez hozeného TD či INT s podprůměrným passer ratingem 84.4. O jeho passy se dělili Rashid Shaheed (7 targets, 5 receptions, 74 yards), Cooper Kupp (7 targets, 5 receptions, 46 yards), AJ Barner (6 targets, 3 receptions, 27 yards) a se sedmi zpracovanými přihrávkami z devíti pokusů, jež proměnil celkem ve 113 yardů, pak zejména NFL #1 receiver JSN, pro něhož se jednalo o již devátou letošní 100-yd game a který se již s dvanáctou 90-yd game roku dostal na čelo historických ligových tabulek pro hráče s nejvíce takovými zápasy v jedné sezóně ještě před dovršením 24 let. Ten předloňský #20 Draft pick se ukazuje být jako pořádný steal! Narozdíl od té passové, běhová hra nám nefungovala ani po poločasové pauze, když Charbonnet a Walker dohromady nasbírali 17 běhů pro pouhých 48 yardů. Ale ta obrana, to je vyloženě pastva pro oči… Leading-tacklerem se sice s deseti skládkami stal Ernest Jones IV, avšak byl to rookie safety Nick Emmanwori, který se včera stal jednoznačně nejviditelnějším článkem naší defenzivní formace. Jeho sack, 7 tackles (6 solo), tackle for loss, QB hit a 2 zblokované passy totiž byly dohromady tak silným resumé, že nám, a po právu, předvedl také remake legendární oslavičky Bam Bam Kama. V D-line pak opět řádilo vícero borců, ale kdybych měl vypíchnout výkon jednoho jediného, pak by to tentokrát s 5 tackles, 2 TFL a 2 QB hits byl defensive end Leonard Williams. Mňáu!

 Jednoznačným hrdinou utkání, který by si, jak jsem již napsal, zasloužil nominaci minimálně na prezidenta vesmíru s výsadními intergalaktickými právy, se však bez jakýchkoliv debat stal kicker Jason Myers (na fotce uprostřed). Ten postupně proměnil field goaly ze vzdálenosti 47, 52, 46, 32 a 30 yardů a navzdory druhému pomalému rozjezdu ve dvou týdnech jsme se tentokrát čistě díky němu dostali dvě a půl minuty před koncem zápasu vůbec poprvé do vedení. Útok Colts však v tu dobu ještě neřekl své poslední slovo a tak se jejich kicker Blake Grupe dostal k 60-yd pokusu o FG, který proměnil a vylepšil si tak svůj osobní rekord. Za nepříznivého stavu 15-16 však Seahawks řekli ,,hold my beer” a díky returnu a dvěma zachyceným passům Rashida Shaheeda se následně s osmnácti vteřinami na gameclocku dostali až do pozice, odkud měl Myers opět možnost překlopit skóre na naši stranu. J-My, Mr. Automatic 2.0, Money J nebo chcete-li Australský Bůh, se postavil před 56-yd field goal. Chris Stoll snap, Michael Dickson hold, Jason Myers kick and the kick is GOOOOOD! Offense Indianapolis se pak už zmohla pouze na to, aby za přispění Spoonovy výstavní teče našla náruč Cobyho Bryanta, jehož interception tak definitivně uzavřela stav na konečných 18-16 v náš prospěch a oslavy mohly začít. Myers včera trefil 6/6 FG, stál za všemi našimi osmnácti body a s celkovým ziskem 153 bodů pak nejenže ustanovil své nové franchise single-season career-high numero, ale už jen pouhých 16 bodů mu chybí překonání týmového maxima running backa Shauna Alexandera ze sezóny 2005 a 33 bodů pak k pokoření dokonce NFL all-time recordu RB LaDaniana Tomlinsona, který jej ustanovil o rok později. To vše Myers reálně atakuje jako kicker! Nebylo tedy divu, že tradiční pozápasový game ball z rukou coache Macdonalda si v kabině vysloužil právě on. A výčtem úspěchů tohoto listopadového NFC Special Teams Player of the Month a pravděpodobného NFC Special Teams Player of the Week 15 ještě nekončíme, neboť jeho závěrečná 56-yd trefa byla nejdelším game-winning field goalem v posledních dvou minutách zápasu v historii Seahawks a rovněž šest úspěšně proměněných field goalů v jednom zápase je nový franchise-record. Osmý game-winning field goal jeho kariéry tak bude v Myersově životopisu zapsán zlatým písmem. Seattle si pak díky jeho neomylné noze připsal teprve čtvrtou výhru ve své historii, k níž nepotřeboval skórovat ani jeden touchdown. Pro porovnání pak už jen na závěr doplním, že ani v jednom z předchozí trojice těchto případů jsme v utkání nedali víc než tři field goaly. What a day, J-My!

 Tak co Vy? Kolik chvály či naopak kritiky máte pro naše Seahawks? Dokázali si včera poradit a kontrolovat průběh utkání nebo jsme nakonec vítězně proklouzli jen se štěstím a odřenýma ušima? Kdo si za včerejší výkon zaslouží snést modré z nebe a komu byste naopak vystavili negativní hodnocení? Komentáře snesou vše a jsou tady pro Vás, tak si neváhejte otevřít pusu na špacír, debatujte, sumarizujte a filozofujte. No a hlavně moc daleko nechoďte, protože nás čeká krátký týden a už v noci na pátek se doma v dosud nejdůležitějším utkání roku utkáme s divizními rivaly z LA, které může rozhodnout nejen o vítězi NFC West, ale i celé konference a s tím i o našem přímém postupu mezi TOP 8.

 SEA ya soon!