WEEK 7 PREVIEW – SEAHAWKS (3-3) @ FALCONS (4-2)

 Fandit Seahawks je disciplína fakt sama o sobě. A rozhodně tedy nepatří mezi ty, které by se daly označit za snadné. To toho chceme opravdu až tak moc, když si, stejně jako všichni ostatní NFL fans u nás, přejeme, abychom se jednou za čas mohli koukat na zápas našeho týmu bez nějakých strastí a útrap?! Naposledy tu byly záplavy, takže nebýt našeho srazu v Ostravě, desítky lidí by se přidaly k dalšímu nespočtu lidí, kteří třeba onoho dne neměli na fotbal ani myšlenky. Předtím jsme byli nuceni koukat přesně na Štědrý večer, což se zase ve spoustě rodinách nelehko vysvětlovalo. No a ještě dříve, to už jsme v říjnu 2023, jsme takto v zápase od 19 hodin, asi abychom se mohli před spaním déle trápit, dostali od Ravens potupný výprask 3-37. To toho chceme fakt tak moc, když chceme na pohodu prožít zápas, jehož kickoff je naplánován na evropsky vůbec nejpřijatelnější čas, který klasická NFL game nabízí? Tak snad bychom se už konečně mohli dočkat zítra večer, kdy se střetneme s aktuálními lídry NFC South, s Atlantou Falcons. S těmi máme aktuální all-time record 12-9 v náš prospěch, avšak kaňkou na tomto pozitivním srovnání je hořká pachuť dvou z oněch devíti proher, které přišly v playoff. Stále jim tedy tak trochu máme co oplácet… Tu první porážku si jako 12th Man osobně nepamatuju, neboť v poměru 28-30 přišla ve 2012 NFC Divisional Game (na fotce), tudíž při playoff poslední sezóny, kdy jsem ještě o americkém fotbalu neměl ani ponětí. Pachuť dvou bolestivých interceptions Russella Wilsona během 2016 NFC Divisional Game, která se od vyrovnaného startu postupně měnila v moře frustrace, a v níž jsme Atlantě podlehli 20-36, si však pamatuju dodnes. Od té doby jsme head-to-head shodně 2-2. Zajímavým faktem je, že ve všech čtyřech vzájemných matchupech se radoval hostující tým, takže doufejme, že week 7 nabídne pokračování tohoto trendu. Po oněch třech prohrách a studené sprše, kterou jsme jako bývalý 3-0 tým schytali, by to bylo zapotřebí jako ona pomyslná sůl… Aktuální výkonnostní trajektorie obou nadcházejících soupeřů však aktuálně míří zcela opačným směrem. Zatímco Seahawks, jak už byla řeč, zcela protekl record 3-0 mezi prsty, Falcons si pod vedením “you like that” swagem oplývajícího Kirka Cousinse připsali tři výhry v řadě a pokukují po své vůbec první čtyřzápasoWé sérii za posledních pět let či první season s winning-recordem či účastí v playoff dokonce za uplynulých sedm let. 

 Za absolutně stěžejním bodem, v němž se dle mého názoru bude lámat chléb tohoto zápasu, bych označil rushing game obou mužstev. Moc dobře víme, že Seahawks se letos při hře vzduchem cítí jako ryba ve vodě. Také Kirk Cousins hraje dobře, když ve Falcons chytil novou vlnu hajpu a v týmu má pár kvalitních receiverů jako je třeba jejich předloňský #8 Draft pick Drake London (38 catches, 428 yards, 4 TD) nebo z Chicaga příchozivší Darnell Mooney (27 catches, 368 yards, 3 TD). Mám však takový pocit, že tento zápas se rozhodne na line of scrimmage a tam je ve službách Falcons dvouhlavá příšera ve složení loňský #8 Draft pick Bijan Robinson (82 rushes, 380 yards, 3 TD) a rovněž velmi nadějný mladý running back podobné tělesné stavby Tyler Allgeier (51 rushes, 283 yards, TD). Když tuto dvojici porovnáme s dvojicí mladíků na na naší straně, tedy s duem Kenneth Walker III (51 rushes, 234 yards, 5 TD) a Zach Charbonnet (49 rushes, 187 yards, 3 TD), pár věcí nás dokáže udeřit pěstí přímo mezi oči, asi jako když mi mí záludní spolužáci na gymplu dali uprostřed hodiny chemie během šlofíka pod nos lahvičku se čpavkem… Odhlédněme od zavádějícího srovnání 4 vs 8 TD. Seahawks používají running backy k finiši jednotlivých drivů a s výjimkou Kennyho hattricku proti Detroitu většinou skórují krátké běhy z blízkosti goal line. Celkově jsme v běhové hře letos špatní. Jakože ve srovnání se zbytkem ligy fakt dost špatní. Produkce rushing game Falcons pak sice nedosahují kdovíjak závratných výšin, ale běhají daleko častěji, běhají s vyšší efektivitou, tudíž získávají více yardů na běh, a jako bonus pro ně se mají postavit zraněními zdecimované defense, která je v povolených rushing yardech až na 27. místě v NFL a jež v minulém týdnu povolila divizním rivalům ze San Francisca skórovat season-high 228 rushing yards.

 Taky se začíná projevovat nejhorší část každé fotbalové sezóny – zranění. I když se jich nastřádá jen několik málo jednotek, na týmové prezentaci začne být ona absence starterů vidět. V útoku je bolestný pohled na pravou stranu Genovy linie bodyguardů, kde úřaduje náhradník náhradníka, right tackle Stone Forsythe, přičemž right guard hned vedle něj, Anthony Bradford, kulantně řečeno, také nepatří k tomu lepšímu, co aktuální NFL nabízí. Pass rusher Uchenna Nwosu je opět out a kdo ví, zda se fakt nevyklube v nějakého “nového Jamala”. No a v passing defense máme obdobný problém s umístěním hráčů secondary Rayshawna Jenkinse a Artieho Burnse na injury reserve, kde se povinně zdrží minimálně po dobu jednoho měsíce. Tohle nejsou žádné výmluvy pro náš pád z 3-0 na 3-3. Tohle je jen čiré připomenutí skutečnosti, že faktor zranění je neodmyslitelnou a velmi výraznou proměnnou, která do konečných výsledků NFL zasahuje rok co rok, a to velmi výrazně.  

 Věřte tomu nebo ne, ale s každoroční výjimkou divizních Cardinals se tentokrát jedná o jediný Battle of the Birds, ke kterému Seahawks v tomto roce nastoupí. A odletí k němu na východ až do dalekého swing state Georgia, kde možná již brzy bude zase zapotřebí najít nějakých 11 780 hlasů… Anyway, tento matchup začíná v centru centra státu Georgia, v moderním Mercedes-Benz Stadium na okraji downtownu Atlanty, a to již od nedělních 19:00 hodin. Takže i kdyby sis tedy teoreticky chtěl/a najít jakoukoliv výmluvu či důvod, proč našim Seahawks zítra pěkně nahlas nefandit, nesnaž se, nemá to cenu. Tenhle zápas je povinnost, protože do konce roku už takto časově přívětivý kickoff přijde pouze jeden, v úvodu prosince proti New Yorku Jets. Takže pošteluj hlasitost svých hlasivek, dolaď k dokonalosti své fandící schopnosti, připrav si k večeři nějaké ppč chuťovky, ať pak při sledování těch promyšlených reklam nezávidíš Jerrymu, jak jí svou Rice a vem si na sebe k této příležitosti své nejlepší modrozelené oblečení. Ať už budeš v Plzni či v Košicích, v Praze či Bratislavě, Brně nebo Ostravě, setkáme se jako jedna 12 Family duchem společně už zítra od sedmé večerní na značkách, protože to je to, co si od nás náš tým žádá. Pěkně nahlas fandit a hnát je za výhrou, i když, nebo právě proto, že jsme od nich 8 500 kilometrů vzdáleni! 

SEA!!! HAWKS!!!