WEEK 13 REVIEW – SEAHAWKS (7-5) @ JETS (3-9)

 Desítky milionů diváků u televizních obrazovek a přes 81 tisíc lidí přímo na MetLife Stadium bylo svědky něčeho, o čemž ještě ani o den později nevím, jak přesně bych měl referovat. Američtí komentátoři sem tam během zápasů pro nějakou totální psycho věc použijí termín “absolute clinic”, což je asi vůbec nejblíže tomu, co jsem schopen dát dokupy o utkání, jenž jsme měli včera možnost sledovat. Tomuto výrazu nejpřesnější možný český ekvivalent, či ekvivalent slovenský a žiadny iný, je pak asi “Ty číčo, to mě posel na horý záda, že sem viděl, co sem viděl”! Nebo aspoň nic víc odpovídající realitě včerejšího večera nejspíš nejsem schopen dát dokupy. Dlouho, hodně dlouho, prakticky už od prvního poločasu včerejšího matchupu, ve chvíli, kdy ještě vůbec nebylo jasné, že ta šílenost bude jen gradovat a ukazatel mindfuck levelu bude atakovat historická maxima, jsem uvažoval nad tím, jak budu tento mezidimenzionální zážitek podobný snad jen Hofmannově jízdě na kole, proboha, vůbec popisovat. No a bude to, stejně jako se sebeprezentoval celý včerejší zápas, jakýmsi ADHD stylem plným šíleně dlouhých souvětí a zdánlivě nesouvisejících myšlenek, jimiž se budete muset v tomto review prokousat. Pokud jste to včerejší Seahawks W v poměru 26-21 viděli, už jste na takové stavy zvyklí, takže Vám to nemůže ublížit, a pokud ne, jednoduše si nezasloužíte systematický článek plný úhledně složených myšlenek, protože jste ani zdaleka netrpěli tak jako my ostatní.

 Stěžejní odstavec článku musím začít a vystavět na nejdůležitější akci celého utkání. Mňau! Na hřišti sice bylo 22 zástupců lidské rasy, ale MVP zápasu se stal Big Cat. Poté, co defensive end Leonard Williams (na fotce vpravo) v minulém kole na úkor Coby Bryanta nezískal NFC Defensive Player of the Week, předvedl proti Jets další absolutně dominantní vystoupení, v němž nám naservíroval pastvu pro oči v podobě 2 sacks, 3 tackles for loss, 2 QB hits, pass defended, a to včetně game-winning 3rd down stopky minutu před koncem vypršení časomíry či zblokovaného kicku. Uvedené statistiky však nejsou kompletní, neboť nejvíce se nám do paměti určitě zapsal TEN play. Williams zblokoval pass, který mířil k three-possession game ve prospěch Jets, míč zpracoval a při svých úctyhodných rozměrech 196 centimetrů a reálně něco okolo 140 kilogramů dosáhl během svého úprku rychlosti až 28.7 km/h, na konci čehož byla endzone soupeře, jeho 92-yd pick-six a první TD Big Catovy desetileté kariéry. Rovněž se jednalo o nejdelší interception return touchdown skórovaný defenzivním linemanem ve 105 let dlouhé historii NFL. Šílenost nad všechny šílenosti a play, který podle mě postrádal zákony fyziky a biologie. Williams byl také prvním hráčem minimálně za posledních 43 let, který předvedl 2+ sacks, pick-six a blocked kick v jednom jediném zápase. Z dalších perliček nelze nezmínit, že na MetLife Stadium jsme 7-0 včetně vítězného Super Bowlu XLVIII. Taky máme od roku 2018 parádní record 19-5 ve východní časové zóně, tedy na úplně opačné straně USA, nežli Seahawks sídlí. Rookie tight end AJ Barner zachytil druhý TD své kariéry a jediný Genův TD pass večera a o rozhodující skórování se pak svým 8-yd během zhruba pět minut před koncem postaral running back Zach Charbonnet. Jo a v posledních šesti matchupech Jets proti Seahawks skórovali pět touchdownů, přičemž jen o dva z nich se postaral jejich útok, což je teda absolutní úlet. Ani náhodou to však není takový úlet, jako třeba inkasovat 99-yd kickoff return TD, muffnout a ztratit dva kickoffy, nemít puntera, být 9 yardů od tahání sakrametsky krátkého konce provazu v three-score game či nevědět, zda člověk nehalucinuje, když byl svědkem mimozemského sprintu nějaké veliké kočičky, no a přes to všechno zápas vyhrát. To by se přece nemohlo nikdy nikomu stát, že? Je to totiž nemožné… ŽEEEEEE?!?! 

 Co se stalo, stalo se, ale prosím, ať se to už neopakuje. Včera jsem při svých blížících se Kristových letech regulérně cítil, že každý takový zápas mi rapidně zkracuje život, že mi po něm naskakují šediny a že kdyby se scénář byť jen vzdáleně podobný tomu včerejšímu měl opakovat třeba dvakrát nebo třikrát do roka, tak laickým okem zhruba tak cca po vítězném Super Bowlu LXX by mi mohlo úplně klidně jebnout. Nechci se zajinxovat, ale třeba jednou budete muset uspořádat nové prezidentské volby, tak kdyžtak buďte ready. Teda samozřejmě, pokud Vás nejebne dřív, že jo… No nic, to druhé platíčko Diazepamu, nebo chcete-li blistr návykového benzodiazepinového anxiolytika s rychlým nástupem účinku, ještě určitě nevyhazujte. Možnost uklidnit se budete chtít mít i příště. Je tady totiž nový týden, nový zápas Hawks a společně s ním opět nová příležitost pro všechny 12s na celém světě potykat si s akutním infarktem myokardu, nestabilní anginou pectoris či jinými typy srdečního selhání. Život je super. Potkali jste dneska v čekárně na kardiologii nějaké zajímavé lidi a jaké byly jejich zážitky ze sledování včerejšího matchupu? 

 Výhra Seahawks byla podpořena také dalším děním v NFC West. Cardinals se tři minuty před koncem rozhodli nehrát 4th & goal z 4-yd line, kopali pouze field goal, následně nezabránili Minnesotě skórovat TD a prohráli 22-23. Tým 49ers v zasněženém Buffalu rovněž prohrál 10-35, když povolil Joshi Allenovi stát se prvním QB v historii NFL s passing, receiving i rushing TD v jediném zápase. Pouze Rams se mohli radovat z výhry 21-14, když v závěru zastavili útok Dereka Carra pouhých 10 yardů od potenciálně vyrovnávacího skórování. Seahawks se tedy s recordem 7-5 osamostatňují v čele divize a už měsíc před koncem regular season dosahují počtu výher, které jim před startem letošního ročníku věštili různí odborníci na slovo vzatí. Výhru za námi jsou s vyrovnanou winning percentage .500 Cardinals, s nimiž máme head-to-head tie-breaker 1-0 a druhý zápas hrajeme v neděli, a stejně tak i Rams, s nimiž rovněž máme head-to-head record 1-0, přičemž druhý vzájemný zápas bude také závěrečným utkáním celé základní části letošního ročníku. Ještě o jednu výhru nazpět je pak Frisco, o nichž Vám řeknu malé tajemství, které si Bang Bang Niner Gang odmítá přiznat. To “Super Bowl window” se už fakt zavřelo. Opravdu…

 Normálně bych položil spousta řečnických otázek na závěr, kterými bych se snažil povzbudit Vaši chuť zapojit se do diskuze, ale tohle byl takový majndfak, že si ani nejsem jistý, zda ten článek někdo dobrovolně čte, natož pak že je ten člověk teoreticky vůbec při smyslech a schopen reagovat… Kdyby však ale přece jen náhodou, tak za palec hore, srdíčko či komentář ke článku budu rád. Díky, že jste jako 12s přežili všech letošních 12 utkání a těším se, že si těch zbývajících pět, potažmo třeba i osm zápasů ještě náramně užijem. Playoff je blízko, tak to pojďme dotáhnout do úspěšného konce!

Když já řeknu SEA!!!, Vy řeknete …