REVIEW – WEEK 10: SEATTLE SEAHAWKS (6-3) at LOS ANGELES RAMS (6-3)

 SoFi Stadium – architektonický skvost, nový domov Rams a Chargers a zároveň suverénně nejdražší stadion, jaký byl kdy na světě zkonstruován. Náklady na všechny dosud postavené stadiony činily maximálně 2 miliardy dolarů. SoFi Stadium však vyšel na 5.5 miliard dolarů. Poprvé v historii byl tento stánek také dějištěm zápasu našich Hawks a pokud jste zápas sledovali, upřímně se divím, že jste tohle review rozklikli. Pozitivních věcí v něm totiž bylo opravdu poskrovnu.

 Sami jste to viděli. Secondary, která byla v průběhu sezóny postupně zdecimovaná zraněními Jamala Adamse, Quintona Dunbara, Shaquilla Griffina, Marquise Blaira a jistě i dalších borců, na které jsem v tomto výčtu zapomněl, působí dojmem, že se borci vůbec poprvé viděli před 15 minutami na sajdlajně a opět tak ukázali, že jsou na dobré cestě stát se nejhorší passovou obranou historie NFL. Russell Wilson celkem dokonale ignoroval mnohdy volného DK Metcalfa a Grega Olsena, jindy zas místo jasného běhu pro first down, potažmo i rush TD, zvolil raději interception, letos poprvé nehodil ani jediný touchdown a v MVP race tak již ani zdaleka nedrží průběžné první místo. O-Line oproti loňsku stále hraje o něco lépe, ale pokud bude Ethan Pocic zraněný a Kyle Fuller bude snapy házet Russovi na kotníky, je nám to prd platné. Rovněž pokud nedokážeme ubránit situace 3rd&8 nebo 3rd&15 a soupeřům dovolíme jednoduché zisky 1st downu, popřípadě jim to rovnou darujeme nějakou tou defensive pass interference, tahle sezóna do Super Bowlu nevede. 

 Jelikož se opravdu nelze věnovat kdejakému množství povedených věcí, nebudu se k tomu dále vyjadřovat a včerejší utkání hážu za hlavu. Koneckonců abyste načerpali negativní vibe, stačí si projet včerejší diskuzi k utkání. Já jsem však od přírody tvor silně pozitivní a tak tento odstavec a vlastně i většina dnešního review bude věnována tomu nejlepšímu, co bylo včera v našem podání k vidění. Nejspíš moc dobře víte, o co jde. Poté, co naše obrana klopýtá od samého začátku roku a sezóna, zdá se, pro ně ještě jakoby ani nezačala a poté, co jsme včera mohli vidět nejhorší výkon našeho útoku minimálně v letošním roce, alespoň třetí formace na hřišti funguje na jedničku. Naše special teams letos září. Doteď jsem několikrát vyzdvihoval práci puntera Michaela Dicksona. Ten ani včera nepředvedl špatný výkon, když dva ze tří jím kopnutých puntů skončily inside 20-yd line a průměr puntu dosáhl solidních 49 yards. Dnes to však bude o někom jiném. Mužem special teams a nejspíš také mužem zápasu na straně Seahawks se jednoznačně stal kicker Jason Myers. Dvě vteřiny před koncem prvního poločasu měl Pete Carroll dvě možnosti. Buď na hřišti nechat Russella Wilsona, aby se pokusil o Hail Mary nebo tam poslat Myerse a postavit jej před 61-yd field goal try. Carroll se rozhodl pro druhou možnost a udělal dobře. Myers poslal kop na bránu ve správném směru a silou dostatečnou na to, aby míč jen o pár centimetrů přeletěl crossbar. Myers tak nejenže o 3 yardy překonal svůj dosavadní osobní rekord, který v roce 2015 jako rookie předvedl ještě v dresu Jaguars, ale překonal i další milníky. Rovněž o 3 yardy překonal Seahawks franchise record, který 58-yd field goalem v roce 2003 ustanovil Josh Brown a Stephen Hauschka jej pak v roce 2014 vyrovnal. Zároveň Myers předvedl nejdelší letošní field goal napříč celou ligou. V historii NFL se pak jednalo teprve o sedmnáctý proměněný field goal ze vzdálenosti alespoň 61 yardů. Wow. Někde v hloubi internetu jsem vyčetl hezkou poznámku pravící: ,,Kdykoliv někdo trefí 60+ yard field goal, je to můj nejoblíbenější play dne, tudíž tohle je stoprocentně můj nejoblíbenější play dne.” Pod tohle se podepisuji a pokud zde mezi 12s máme nějakého kameníka, prosím o vytesání. Ohledně konečné ceny a způsobu zaslání mě následně kontaktujte do zpráv. 

 No, co dodat závěrem… Po této naší porážce a zároveň po zázračném otočení zápasu v podání Arizony Cardinals v posledních vteřinách zápasu s Bills, jsme sice klesli až na třetí místo NFC West, avšak na druhou stranu faktem zůstává, že Seahawks, Rams i Cardinals se pyšní shodným recordem 6-3 a o současném pořadí tak rozhodují pouze jejich vzájemná utkání. Vše je tedy víc než otevřené. Ze všech divizních soupeřů však mají naši Seahawks nejlehčí zbývající strength of schedule, tedy nejsnazší zbylé soupeře. Kdyby tohle na zisk NFC West Champions nemělo stačit, skončit v divizi na druhém místě se zatím může zdát dokonce jako výhoda, protože tento tým s velkou pravděpodobností v NFL Wild Card Game narazí na vítěze NFC East, z níž někdo do playoff postoupit musí, a kterou nyní vede Philadelphia Eagles s recordem 3-5-1! Další veledůležitý krok nás čeká již v Thursday Night Football, kde v odvetném zápase po krátkém týdnu narazíme na Arizonu Cardinals. Tomu se přizpůsobí i obvyklý časový harmonogram na našich stránkách, takže již zítra otevíráme jedenácté kolo Tipovačky a preview si budete moci přečíst výjimečně již ve středu.