REVIEW – WEEK 13: NEW YORK GIANTS (5-7) at SEATTLE SEAHAWKS (8-4)

 Tak tohle představení mělo pramálo společného s tím, na co jsme od našich borců zvyklí. Dva turnovery, neschopnost zastavovat běhový útok Giants v nejdůležitějších momentech zápasu a hlavně absolutní bezzubost útoku, jehož lídr podle mě definitivně ukončil svou letošní jízdu za prvním MVP kariéry. Tak by se dala shrnout porážka 12-17, kterou jsme včera na Lumen Field utržili od quarterbacka, který si připsal teprve osmý start za posledních devět let. Jediným letos doma neporaženým týmem tak zůstává Pittsburgh Steelers a NFC Playoff picture se tím solidně zamotává. Co se to tedy včera vlastně stalo?

 Myslím, že se shodnem, že jsme viděli nejhorší představení našeho útoku minimálně za celou letošní sezónu. Nejspíš ale za ještě delší dobu… Pouze 4.7 yards na play, 12 skórovaných bodů a také 57 yards ztracených po sackování Russe – to vše jsou nejhorší čísla, kterých jsme prozatím v jakémkoliv letošním zápase dosáhli. Ofenzivně nefungovalo téměř nic. DK si připsal pět zachycených přihrávek pro 80 yards, což se na první pohled může zdát jako solidní, nijak podprůměrný výkon, ale ve skutečnosti secondary Giants za podpory masivního pass rushe smazala naši největší zbraň, kterou je letos bez řečí deep passing game. Výsledkem byl fakt, že po Myersově field goalu, kterým ukončil opening drive, dokázal náš útok opět skórovat až v polovině posledního dějství. Pokud se dá některý z borců našeho útoku označit za muže zápasu, bezpochyby je jím running back Chris Carson. Ten je po zranění, doufejme, zpět v plné síle a ve včerejším zápase to dokázal v podobě team-high 110 scrimmage yards a jediného touchdownu, který náš útok dokázal skórovat. Zbytek byla bída. Jako bychom hledali, kým náš útok vlastně má být. Má to být “Let Russ cook offense”? Máme zase začít běhat nejvíce v lize, tak jako tomu bylo v posledních dvou sezónách? Včerejšek byl v tomto absolutně nemastným a neslaným blouděním… Russ držel míč často mnohem déle, než by bylo za vhodno, předvedl 27/43 completions pro 263 yards, 1 TD, 1 INT a k tomu přidal 45 rushing yards. Žádná katastrofa, ale jednoduše nijak okouzlující výkon podtržený passer ratingem 78. Rozdělme letošní sezónu na dvě poloviny. Do weeku 9 neměl Wilson ani jediný zápas s méně než dvěma touchdowny, přičemž od té doby se takto prezentoval hned ve třech ze čtyř odehraných utkání. Do weeku 9 neměl Wilson ani jediný zápas, ve kterém by nedosáhl na passer rating 80, ale od té doby má taková utkání již dvě. Zároveň do onoho zlomu dokázal náš útok skórovat průměrně 30.4 bodů na zápas, avšak od weeku 10 už je to pouhopouhých 19.8 bodů. Neuvěřitelná proměna, která musí velmi brzo skončit. Pokud ne, bojím se, že v postseason nás při nejlepším čeká pouze jediný zápas.

 Pokud něco fungovalo a můžeme na to být hrdí, jednalo se o obranu. Koneckonců jsme byli svědky defenzivní bitvy od samého začátku utkání. Rozdílové však byly dvě possessions Giants ve třetí čtvrtině. V nich nás backup quarterback Colt McCoy a dvojice running backs Wayne Gallman a Alfred Morris doslova rozebrali, na 9 plays urvali 128 yards a jejich dva skórované touchdowny se nakonec v low-score game ukázaly být rozdílem mezi vítězi a poraženými. Zatímco my v této fázi zápasu pouze dvakrát puntovali, hodili interception a jako bonus jsme potřetí za dva zápasy nedokázali proměnit 4th down. Nebýt této nešťastné části utkání, která však v konečném důsledku zapříčinila naši prohru, naše defense hrála vcelku solidně. Jejími nejvýraznějšími články byli tentokrát mladí borci. Rookie linebacker Jordyn Brooks si společně se safetym Jamalem Adamsem připsali 11 tackles a byli tak v tomto ohledu týmovými lídry. Adams byl opět na hřišti všude a přidal také tackle for loss, QB hit a jeden z pouhých dvou našich sacků. Se 7.5 sacks je tak jediným defensive backem NFL, který je sack leaderem svého týmu. Ke třem tackles a dvěma passes defended přidal big play Quandre Diggs, který si za přispění zblokovaného passu Ryana Neala připsal již svou čtvrtou letošní interception. Neal pak stál ještě za jednou big play, kdy jím zblokovaný punt na konci prvního poločasu (na fotce) vedl k safety a vedení 5-0. Jednalo se o první blocked punt našich Seahawks od října 2019, což je určitě hezké, ale fakt, že z té situace nakonec jen těsně nebyl touchdown, ale o 4-6 bodů méně, nás nakonec fakticky stálo zápas.

 No, závěrem snad jen odcituji jednoho z 12s, který se ke včerejšímu utkání vyjádřil ve stylu: ,,Napadá mě jedině, že jsme začali trošku taktizovat a jdeme si pro páté místo v konferenci, abychom v NFC Wild Card Game narazili na NFC East Champions. Jinak si tento kolaps fakt nedokážu vysvětlit.” Jo, Tomáši, tohle je fakt asi jediný scénář, který dává smysl… Jak jste tohle defenzivní drama prožívali vy? Dneska tady asi žádné chvalozpěvy čekat nemůžeme. Tak doufejme, že nás nyní proti Jets a Washingtonu čekají dvě jasné výhry a že skutečně naplno rozhodnou až dva poslední zápasy regular season proti Rams a 49ers, k čemuž to koneckonců směřuje již nějaký ten týden. Hlavu vzhůru a za týden ať je z vás opět loud and proud 12th Man. Go Hawks!