REVIEW – WEEK 2: NEW ENGLAND PATRIOTS (1-1) at SEATTLE SEAHAWKS (2-0)

Historie se opakovala! Opět rozhodoval poslední play zápasu, opět to bylo parádní utkání a opět to byla obrana, která na goal line uštědřila soupeři osudnou stopku a udělala ten nejdůležitější krok celého zápasu. Tentokrát jsme si však prohodili role a v nervy drásajícím zápase to byli naši Seahawks, kteří přetlačili nejlepší tým posledních dvou dekád těsným poměrem 35-30. Druhý WIN je tedy doma a my si pojďme připomenout, jak jsme k němu dokráčeli.

Hned na začátku se musím přiznat, že poslední asi 4 minuty před vypršením časomíry zápasu jsem v pohodlí gauče sprostě usnul s polovinou rozpitého pivka, takže jen do mě a pořádně mě vybučte, že tady budu psát o něčem, co jsem neviděl do konce. To je také důvodem, proč jsem zde výjimečně hned po ukončení zápasu nedal konečný stav. Většinu utkání jsem však sledoval a viděl jsem výborný, divácky atraktivní zápas, který jsem koneckonců sliboval. Na jeho samém začátku jsme se nestihli ani rozkoukat a už jsme prohrávali 0-7. Greg Olsen nezpracoval přesný Russellův pass a míč, který mu proletěl mezi rukama, zachytil a až do endzone pro 43-yd pick-six donesl Devin McCourty. Naši Seahawks ale nedopustili, aby se jim Patriots vzdálili hned na samotném začátku utkání a v následujícím více než 8 minut dlouhém a skvěle odehraném drivu srovnali díky 4-yd TD passu Wilson to Lockett na 7-7. Na konci prvního dějství učebnicový helmet-to-helmet hit předvedl náš safety Quandre Diggs, který si tímto zákrokem vysloužil předčasné vyloučení ze zápasu. Ona “výměna” touchdownů se opakovala také ve druhé čtvrtině. Nejprve Cam Newton potvrdil, proč je v all-time NFL žebříčku quarterbackem naběhaných yardů na třetí pozici a opět strhl vedení na stranu Pats. Následně však Russell Wilson předvedl, že nikdo v lize neháže deep balls lépe a 54-yd bombou našel DK Metcalfa, který vyrovnal na poločasových 14-14. V samotném závěru první půle mohli Patriots strhnout vedení zpět na svou stranu, ale 51-yd field goal try nedokázal kicker Nick Folk nasměrovat mezi tyče.

Do druhé půle vletěli Patriots po hlavě a jen díky skvěle vystavené stopce Jamala Adamse při třetím downu New England zvyšovali pouze krátkým field goalem na 17-14. Následně jsme mohli být svědky poměrně živé strkanice, v jejíž hlavních rolích byl DK Metcalf a na něj nasazený DPOY loňského ročníku cornerback Stephen Gilmore, který se DKje snažil celý zápas hlídat. Při výšce Metcalfa to však byl velmi komplikovaný úkol a Gilmore tak zažil jedno z jeho horších utkání posledních let. Následně se začal zápas přelévat na naši stranu. Fenomenální prací nohou se při catchi v rohu endzone nejprve předvedl wide receiver David Moore. Cornerback Quinton Dunbar si následně připsal nádhernou akrobatickou interception, kterou útok následně využil, když svůj první TD kariéry zachytil, rookie wide receiver Freddie Swain. Seahawks tedy do poslední čtvrtiny zápasu šli se solidním vedením 28-17. Patriots však předvedli rychlý, touchdownem okořeněný drive, a jen díky parádnímu obrannému zákroku Jamala Adamse byla následná 2-pt conversion neúspěšná a my tak stále vedli o 5 bodů. Necelých 5 minut před koncem předvedl Russell Wilson už pátý TD pass dne, když tentokrát našel Chrise Carsona. Russell tak vyrovnal svůj osobní rekord, když během jediného utkání hodil hned 5 TD passů a v historických tabulkách předběhl taková jména jako Steve Young a Donovan McNabb, když se v počtu naházených touchdowns dostal mezi nejlepších 30 hráčů ligové historie. Nebýt oné interception, která byla způsobena Olsenovou chybou, nedivil bych se, kdyby si za 21/28 completions pro 288 passing yards, 5 TDs a 39 rushing yards řekl druhý týden po sobě o ocenění NFC Offensive Player of the Week. Aby taky ne, za passer rating 132.1, že jo… Drama však mělo teprve vyvrcholit. Rychle skórovaný druhý běhový touchdown dne pro Cama Newtona a následné ještě rychlejší ukončení angažmá našeho útoku na hřišti vyústily nakonec v situaci, kdy tři vteřiny před koncem utkání předvedla největší a rozhodující play zápasu dvojice, od které bychom to asi nečekali (na fotce). Safety Lano Hill, který na hřišti nahradil vyloučeného Diggse a L.J. Collier, který byl loni prakticky neviditelný, zastavili společnými silami pouhý yard před endzone Cama Newtona, nedovolili mu skórovat třetí rushing touchdown dne a naši Seahawks tak uhájili těsné vítězství 35-30 i navzdory tomu, že podruhé po sobě prohráli jak v total yards, tak také na first downs.

Nejvýraznějšími hráči utkání byli v útoku kromě již zmiňovaného Wilsonova představení například Chris Carson se 108 scrimmage yards a TD a DK Metcalf s 92 receiving yards a TD. V obraně pak opět zářil All-Pro safety Jamal Adams (10 tackles, 1 tackle for loss, 1 sack a 2 QB hits), Bobby Wagner (8 tackles, 1 QB hit), Quinton Dunbar (5 tackles, 1 tackle for loss, 2 passes defended a 1 interception) nebo pro někoho velmi překvapivě dobrý zápas odehrál rovněž Ugo Amadi (8 tackles, 1 tackle for loss).

Od samého začátku letošního ročníku se tak potvrzuje to, co většina fotbalových odborníků předpokládala. Naše divize NFC West je tou nejnabušenější v celé NFL, jelikož po druhém hracím kole v ní, jako v jediné divizi celé ligy, nenajdete tým s losing recordem. Naši Seahawks, Los Angeles Rams a Arizona Cardinals začali ročník s recordem 2-0 a pouze San Francisco 49ers klopýtli, když těsně prohráli divizní souboj s Cardinals a mají tak record pouze 1-1. Jak jste si tohle Sunday Night Football drama užili vy? Bude naše vítězná vlna pokračovat také příští týden proti zraněními silně poznamenanými Cowboys? Podělte se o své dojmy a postřehy do komentářů.