WEEK 15 REVIEW – SEATTLE SEAHAWKS (5-9) @ LOS ANGELES RAMS (10-4)

 Asi stárnu… Že bych na noční zápas nevstal, to se mi stalo naposledy před dvěma lety. Že bych jej cíleně viděl až ze záznamu, tak to tady bylo během předchozího zápasu proti Rams, neboť jsem uznal, že vlastní svatba je důležitější věcí na práci. Že bych však během našeho zápasu usnul, tak to tady naposledy bylo snad ještě v době, kdy náš pan hradní vůdce byl ještě vitální, chodící mladík. Druhý poločas jsem tedy viděl až teď ze záznamu a jsem si velmi dobře vědom, že psaní tohoto článku bude hodně hořká pilulka ke skousnutí a asi to bude text, na mé optimistické standardy, docela netradiční. S Rams jsme totiž v defenzivně laděném NFC West matchupu prohráli poměrem 10-20 a ačkoliv ještě stále oficiálně nejsme “eliminated”, dosáhnout na playoff už by se rovnalo absolutnímu zázraku, neboť i při třech výhrách ve zbývajících třech zápasech se naše šance rovná dvěma desetinám procenta.

 Nejsem ten typ člověka, který by tento argument použil každý týden nebo dokonce několikrát za zápas, ale co to ku*va bylo, zebry? Takhle rozhodčími ovlivněný zápas tady snad naposledy byl při 2018 NFC Championship Game, ve kterém došlo k jednomu z nejhorších defensive pass interference no-callu všech dob. Opět ve prospěch Rams… V případě našich Seahawks bychom snad museli jít v čase zpět až do Super Bowlu XL, kde rozhodčí svými výkony de facto darovali Lombardi Trophy Pittsburghu. To, čeho jsme ale včera byli svědky, bylo vyloženě na podnět pojišťovně k proplacení osmi sad bílých holí a speciálně vycvičených psů, což by všem rozhodčím jistě ulehčilo zbytek jejich životů ve tmě… Z jejich včerejšího výkonu koluje v mých žilách totální znechucení. Byl backup cornerback Blessuan Austin vinen holdingem? Jasně že ne! Drive mohl skončit hluboko v našem poli, ale nakonec nás to stálo rozhodující TD na 10-17. Pennyho false start? Vždyť se ani nehnul. Co tam ten rozhodčí zapískal?! No a hlavně ten defensive pass interference na DeeJaye Dallase, nebýt něj jsme klidně mohli vyrovnat na 17-17? Are you kidding me?! Vždyť to by odpískal i slepý! Vůbec se nedivím jeho frustrovanému kopnutí do balónu. Čemu se však divím, je, že ta stejná crew, která včera dokupy disponovala asi padesáti dioptriemi, si toho všimla a ocenila to 15 yardy za unsportsmanlike conduct. Hrůza větší než Michal!

 Co se povedlo a co se nepovedlo? Na straně Rams to byl jednoznačně Cooper Kupp, který nachytal 136 yardů, 2 TDs k tomu a opět si tak řekl o nějaký ten hlas v jeho MVP kampani. Kupp se může stát teprve čtvrtým borcem v historii NFL, který by získal triple crown za ovládnutí sezóny v receptions, receiving yards i receiving touchdowns. Před ním to dokázali pouze legendární Jerry Rice (1990), Sterling Sharpe (1992) a Steve Smith Sr. (2005). Na straně našich Hawks bych vyzdvihl především práci obrany jako celku. Nebýt absolutně nesmyslného flagu na Altona Robinsona, z něhož se nakonec vyklubaly první tři body na scoreboardu Rams, tak jsme byli svědky téměř bezchybného večera. Safety Quandre Diggs, který je společně s punterem Michaelem Dicksonem a hybridním special team/fullbackem/linebackerem Nickem Bellorem jedním ze tří hráčů, kteří opanovali hlasování do Pro Bowlu na svých pozicích, předvedl interception, 7 tackles a zblokovaný pass. S 11 tackles, 2 tackles for loss a 1 pass defended se naším leading tacklerem stal Jordyn Brooks. Vypadá to, ťuk ťuk na dřevo, že tento mladík se učí od toho nejlepšího z nejlepších a čeká jej slibná budoucnost. Brooks je totiž se 135 tackles na čtvrtém místě letošních tabulek a jeho učitel Bobby Wagner se se 152 tackles dokonce dělí o průběžné vedení a má tak možnost být již potřetí v kariéře tím nejlepším ligovým hráčem v této kategorii. Také Ryan Neal (8 tackles) nebo Rasheem Green (5 tackles, 1 sack, 1 tackle for loss, 1 QB hit) rozhodně stojí za zmínku. Jeden borec však svými výkony vyčuhoval nad ostatní. Téměř třiatřicetiletý veterán Carlos Dunlap (na fotce) hned třikrát sackoval Matthew Stafforda a stal se jednoznačným mužem zápasu na naší straně. Jeho 3 sacks, 4 tackles, 3 tackles for loss a 3 QB hits bylo zlatým hřebem jinak celkem pochmurného večera. Nutno podotknout, že na takováto čísla dosáhl teprve potřetí ve své dvanáctileté kariéře.

 Co se nám naopak nepovedlo, bylo hýbat s míčem. Russell Wilson zkompletoval jen 17/31 passů pro 156 yardů, žádné skórování, navíc v závěrečné garbage hře přidal interception a vůbec poprvé v kariéře tak dovede svůj tým k losing recordu. Ten jsme od roku 2011 nepoznali a přerušujeme tak nejdelší aktivní sérii winning-seasons v NFL. No a naším leading rusherem se se 41 yards a 1 TD stal Deejay Dallas. S takovýmto ofenzivním výkonem bychom v následujících týdnech nemuseli stačit ani na Bears a Lions…

 Co na to říct závěrem? Za sebe snad jen to, že mi bylo ctí další rok tlačit naše Hawks k úspěšnému závěru sezóny. Co na to řeknou ostatní, už nechávám pouze a jen na vás. Komentáře jsou vám k dispozici…