WEEK 3 REVIEW – SAINTS (0-3) @ SEAHAWKS (2-1)

 A to čo bolo?! Zažili jsme večer, jakých bývá pomálu. Jako šafrán vzácné jsou totiž zápasy, do nichž Seahawks na maratonové trati vyrazí sprintem, který jim však vystačí prakticky až do okamžiku protnutí cílové pásky. Včerejšek byl v tomto ohledu výjimkou a byl z toho krásný Wýprask. Svatí ještě ani k modlitbě nestihli zasednout a už se z jejich seance na Lumen Field stala hořící Sodoma Gomora plná bolesti a utrpení, s níž ani onen samotný nejvyšší nemohl nadělat zhola nic. Přeloženo do řeči smrtelníků – týmu z New Orleans jsme včera vyprášili kožich na všech třech frontách, v offense, defense i special teams, a stále ještě winless Saints si tak ze Seattlu odvážejí zahanbující prohru 13-44, která mohla být ještě daleko větší, nebýt skutečnosti, že Seahawks prakticky celou druhou půlku zápasu už pouze kontrolovali jeho vývoj. Připisujeme si tedy druhou výhru po sobě a v zatím solidně nabušené NFC West, kde nikdo nemá více proher nežli výher, se odlepujeme ode dna. Abych byl upřímný, tak vzhledem k faktu, jaké množství důležitých okamžiků včerejší utkání nabídlo, a zvlášť když do toho startuje krátký týden, tak je zkrátka nad mé síly, abych popsal vše podstatné. Nicméně pokusím se, takže zapínám ADHD mód a jdeme na to!

 Vše začalo ráz na ráz… První drive Saints skončil neproměněným čtvrtým downem a wide receiver Jaxon Smith-Njigba se následně konečně dočkal prvního receiving touchdownu sezóny. I když se po výkonu v podobě 5 catches, 96 yards a TD nakonec jen těsně nestal prvním receiverem naší historie, který by ročník započal třemi 100-yd games po sobě, nakonec to jistě nebylo nic, co by mu zkazilo večer. Věci nabraly rychlý spád hned na začátku a sotva týden po jeho prvním zachyceném touchdownu kariéry posunul wide receiver Tory Horton (na fotce s míčem) pomyslnou laťku ještě o kousek výš, když se de facto stal mužem zápasu. Rookie, jehož jsme draftovali v letošním pátém kole, si připsal trojici catchů pro 32 yardů a zachytil jeden ze dvou Darnoldových passových touchdownů. To však byla pouhá třešnička na dortu jeho hlavního chodu, který se rozhodl servírovat už v polovině úvodní čtvrtiny. Tehdy chytl puntovaný míč na vlastní 5-yd line, rozběhl se, dokonale přečetl pomocné úmysly všech svých spoluhráčů a nedotčen doběhl pro 95-yd punt return touchdown, což nejenže dokázal jako první Seahawk po deseti letech, ale ustanovil také nové absolutní historické maximum naší franchise. Chod okořenil a stokrát vylepšil parádní blok special team linebackera Chazze Surratta, jímž oddělil tělo od duše puntera Kaie Kroegera, který byl posledním člověkem, jenž mohl Hortonovu touchdownu ještě reálně zabránit. Prásk, naše defense v následujícím drivu povolila útoku Saints ohromující -2 yardy a aby toho frustrovaný Kroeger neměl málo, během dalšího pokusu o punt mu do cesty jako raketa země-vzduch vletěl nikým nebráněný safety D’Anthony Bell. Zblokovaný punt vedl k extra krátkému hřišti, prvnímu ze dvou běhových touchdownů running backa Kennetha Walkera, jehož další statistiky se zastavily na 16 carries a 38 yards, no a nakonec také skutečnosti, že Seahawks už v úvodní čtvrtině utkání skórovali 21 bodů, což se jim naposledy povedlo bez tří dnů přesně před !devatenácti! lety. Po druhých šestibodových trefách Holaniho a Walkera ve druhé čtvrtině a následných třech field goalech Jasona Myerse, který zakončil večer, během něhož se tretil i z 56yardové vzdálenosti, s perfektními 3/3 FG a 5/5 PAT, kontrolovali modře odění borci bez větších zádrhelů průběh zápasu i nadále. Někdy v době, kdy se teprve 13 minut před závěrečným hvizdem Michael Dickson konečně dostal ke svému prvnímu puntu, náš tým usoudil, že tento match už by nám mezi prsty proklouznout fakt neměl, a tak se do hry dostali třeba quarterback Drew Lock (2/3 completions a 15 yards), který pro mě překvapivě dostal přednost před rookiem Milroem, nebo při zraněních Charbonneta a McIntoshe zaskakující George Holani, jenž nakonec přispěl deseti běhy pro 27 yardů a dalšími 15ti yardy po hrách vzduchem. Jo a abych teda neprávem neopomenul Ginger Jesuse, který to včerejší mučení Svatých neviňátek zastřešoval, Sam Darnold předvedl, že celá loňská sezóna u Vikings a jeho nový tříletý deal za $100.5M nejsou dílem náhody, a ve včerejším precizním a zatraceně efektivním výkonu zkompletoval 14/18 přihrávek pro 218 yardů, 2 TD a skoro dokonalý passer rating 154.2. Já jen abyste věděli, že tohle není jen ledajaké číslo, tak dávejte pozor! V celé padesátileté historii Seahawks se pouze jednou jedinkrát z celkových 404 regular season games stalo, že by starting quarterback v některém z našich zápasů dosáhl na lepší passer rating, než se včera povedlo Darnoldovi. Psal se říjen 2018 a Russell Wilson proti tehdy ještě bezzubým Lions zkompletoval 14/17 passů pro 248 yards a 3 TD pro perfect passer rating 158.3., což jsou čísla téměř totožná se včerejším galapředstavením strýčka Sama. Wilson však tehdy byl sackován dvakrát, zato Darnold včera ani jednou, takže klobouček dolů před naší O-line, která včera pass rusherům Saints nedala ani čuchnout… No a naše obrana? Taky jedna velká lahůdka, na níž se zraněný Spoon a spol na sideline nemohli samou radostí ani vynadívat! Cornerback Derion Kendrick ještě v našich službách není ani měsíc a už teď jede fakt solidní bomby. Pick totiž zachytil v druhém zápase po sobě a včerejšek zakončil s interception, čtyřmi tackly a třemi zblokovanými passy. Možná nový, dosud nevyhlášený korunní princ naší secondary, cornerback Josh Jobe, se s 11 tackles a zblokovaným passem stal leading-tacklerem celého týmu. Všimli jste si, jak se před sezónou objevovaly zprávy, že loňský first-round pick a defensive tackle v jedné osobě Byron Murphy II bude bustem a letošek to prokáže? Tak já se ptám, kde teď ty hlasy jsou? Včerejšek totiž se sackem, třemi tackly, skládkou pro ztrátu a QB hitem dokázal přesný opak. Mňááu – tentokrát za 0.5 sack, 4 tackles a 2 QB hits. Krásné výkony ale předvedli také safety Ty Okada (0.5 sack, 9 tackles, QB hit), linebacker Ernest Jones IV (7 tackles, tackle for loss), konečně také zraněními věčně skličovaný defensive end Mike Morris (5 tackles, tackle for loss, pass defended, QB hit) a mnozí další, kteří se do tohohle článku, bohužel, nevlezou.

Včerejšek byl zkrátka jedním z těch dní, kdy věci jako pouhých 28 minut našeho útoku na hřišti nebo velmi těsný rozdíl 320-284 v total yards v náš prospěch zkrátka o samotném matchupu nevypovídaly vůbec nic. Byla to zkrátka taková high school demolice, po níž jsme zbytky Svatých zabalili do odtržených stránek Bible a v krabici od bourbonu je poslali tam, odkud přišli. Nejspíš by se to dalo specifikovat jako rouhání, ale když to v jednu ráno přineslo tu kýženou odměnu v podobě sladkého W, asi jsem schopen s tím žít… A co Vy? Jak se Vám včerejší výkon líbil, je asi zbytečné se ptát, ale stejně se směle vypište ze svých dojmů. Dáte tentokrát jeden Otče náš a Zdrávas Maria navíc nebo to přes ten krátký týden ani nestihnete? Jo, je to tak. Příští zastávka: Glendale, Arizona. Pravidelný příjezd v Thursday Night hodin a Football minut.