WEEK 5 REVIEW – GIANTS (2-3) @ SEAHAWKS (3-2)

 Victory Monday s přesvědčivým primetime W v kapse. Naši Seahawks nám včera zavdali podnět k throwback myšlenkám, neboť takto dominantní výkony naší obrany jsme měli ve zvyku vídat v období vrcholu Legion of Boom někdy v letech 2012-2015. Nebojím se tvrdit, že naše defense předvedla jeden z nejlepších výkonů za uplynulých circa šest let. Prostě jsme kompletně spořádali Big Apple, ohryzek zahodili na kompost v rohu Lumen Field a po drtivé výhře 42-0 vylepšujeme svůj record na 3-2. Stále se tak v pořadí NFC West držíme pouhou jednu výhru za dosud neporaženými 49ers ze San Francisca a s klidem si tak můžeme užít krátký week, do něhož právě vstupujeme.

Že předchozí odstavec nedává smysl? Jo, to by sedělo. Nezdá se Ti to. Je to totiž vlastně jen hybrid úvodu review, které jsem napsal po loňském vzájemném utkání. Každopádně některé jeho části jsou pravdivé, jako třeba že před Friscem (a také Arizonou) stále vedeme naši NFC West Division, což je nakonec to jediné, o co jde, nebo že nás čeká krátký týden. No ale hlavní důvody, proč jsem sem ten první odstavec ve skutečnosti zařadil, jsou dva. Zaprvé, nyní hrajeme už v Thursday Night Football, takže na všecky ty články je docela dost málo času a je o mnohem jednodušší je zkopírovat z něčeho, co už existuje, než je psát odznova, no a zadruhé, o čem bych měl asi tak jako do gigantické orlovčí p*dele psát?! Včera večer jsem strávil tři hodiny v absolutní kardiologické křeči, která se z 50/50 game postupně přelila přes “Máme neskutečné štěstí, že jdem do poločasu za stavu 10-10.” přes “Ty vole, dyť oni jsou fakt lepším týmem” a “Ne neee, zdánlivě prohraný zápas ještě dotlačíme do prodloužení a předvedem comeback, na který bude NFL dlouho vzpomínat.” až po “To mě fakt po*er, že místo abychom minutu před koncem 46-yd field goalem vyrovnali na 23-23, tak to Giants zblokovali a donesli zpátky pro TD na konečných 20-29.” A jakože teď mám při probíraní se neodvratitelnou historií opět žít x hodin v depresích, kousat si nehty a rvát si vlasy? Děkuju pěkně… Pravdou je, že jsem byl svědky fakt nejhoršího zápasu, který Seahawks předvedli minimálně za poslední jeden až tři roky. Okej, odečtu od toho Gena. Zase naházel raketu (28/40 kompletních passů pro 284 yardů a TD), ale dostatečná efektivita a schopnost najít endzone tomu opět chyběla. Jak jsem říkal, nemám teď dva dny moc prezidentského času nazbyt, takže to vezmu trošku útržkovitě…

 Neuběhly ani dva měsíce od doby, kdy nový offensive coordinator Ryan Grubb prohlásil, že velká část útoku Seahawks bude letos stát na bedrech Kennetha Walkera. A tak bych se chtěl po včerejšku jen zeptat: ,,Dobrý den, Grubbe. Máte tam ještě v zásobě někde tu efektivní demoliční kouli značky K9, kterou jste ještě nedávno sliboval lisovat defenzivní lajnmeny soupeřů? A mohl bych ji vidět?” Walker na 5 pokusů uběhl 19 yardů a Charbonnet pak na 2 pokusy 11 dalších. Geno Smith při 4 carries uběhl 72 yardů. Jen připomenu, že Geno není zrovna mladík a taky to není  zrovna prototyp quarterbacka schopného dosahovat kdejakých bombastických čísel při hře po zemi, takže se nejednalo o žádné nadesignované runy. Prostě boží rushing offense, která dává dvojnásob smysl pouhý týden po Kennově personal-best 3 TD zápase…

 Offensive line? Jaká offensive line? Možná je na čase dát Macdonaldovi přilbu. Nařachané ramena má dost a ať už postavíme před Gena kohokoliv, o moc horší než včera to být nemůže. Celkem 7 povolených sacků, 7 zblokovaných passů, 10 QB hits a jeden defenzivní touchdown navrch. Běžte do řiti.

 Dva zápasy a dva ztracené fumbly DK Metcalfa. Ještě jeden, byť třeba v následujících třech týdnech, a tohle číslo začne být nápadně podobné dané statistice při padání a pohasínání Zekovy hvězdy v Cowboys před pár lety. Ten šel taky s každým druhým míčem úplně na pohodu, jako kdyby si zrovna nesl pecen chleba z Jednoty.

 Ne, nebrečím a nebudu tady brečet nad výkonem rozhodčích. I kdyby se to nestalo, nevyhráli bychom nebo bychom si minimálně nezasloužili vyhrát. Každopádně ten jejich call při rozhodujícím zblokovaném pokusu o FG vráceného pro TD, kdy podle nich bylo zcela v pořádku long snappera přitlačit k zemi tak, aby se vedle něho uvolnila mezera, kterou už může někdo jiný bez faulu proskočit, měl zas úroveň pralesní ligy. No co, rozhodčí jsou součástí zápasu. Tentokrát byli dokonce se zápasem totožní. Oba totiž stáli za hovno.

 Giants nás porazili 29-20 bez primárního receivera, bez primárního running backa, s předraženým quarterbackem z komiksu, který má za poslední dva roky TD-INT ratio 8-9, a my u toho všeho drželi míč sotva 22 minut. Katastrofa, zmar, trapas, hnus, zklamání, znechucení a podprůměrnost ve všech směrech. 

 Woooow, super, Seahawks! Překonali jste franchise record v nejdelším fumble return touchdownu! Svým 102 yardů dlouhým během se o něj poté, co ve vlastní endzone víceméně nepozorovaně zvednul míč ze země, postaral safety Rayshawn Jenkins (na fotce). No, a to je asi tak všechno. Zbytek stál za řeč asi jako výkon Cowboys v jejich účastech ve všech Super Bowlech za poslední čtvrtstoletí. Oh, wait… 

 Tak jo, pomozte mi trošku a napište v komentářích slova a věty, které jsem dnes do článku nevecpal nebo jenž Vás napadly a chcete se o ně podělit. Já už totiž nemůžu. Jdu se schoulit do klubíčka a brečet do peřin, jako jsem to udělal o půl druhé v noci. Teda vlastně ne, sakra, musím totiž psát shrnutí Tipovačky…

 Tak tady byl Váš pravidelný článek. Love you, 12s! Tak mějte ty naše Seahawks rádi taky. Oni se příště určitě polepší a v pátek ráno jistě s Niners v primetime vymetou zem.

SEA! HAWKS!