WEEK 6 REVIEW – SEATTLE SEAHAWKS (2-4) @ PITTSBURGH STEELERS (3-3)

 Ačkoliv se jednalo o jeden ze sympatičtějších výkonů sezóny, k překvapení, které bylo velmi blízko, jsme společně jako tým dokráčet nedokázali. Naši Seahawks díky field goalu v prodloužení tohoto nočního thrilleru nakonec podlehli Pittsburghu Steelers poměrem 20-23. Poprvé od roku 2015 tak začínáme sezónu recordem 2-4, který nás aktuálně řadí na poslední místo v nabušené NFC West divizi.

 Večer měl jeden hlavní příběh. Dokáže se Geno Smith poprvé za čtyři roky zhostit role starting quarterbacka natolik dobře, aby svůj tým dokázal přivést k tolik kýženému vítězství? Odpovědí je asi konstatování faktu, že náš tým není v takové fázi rebuildu a jeho soupiska není složena tak, abychom do zápasu nastupovali bez nejlepšího hráče a lídra týmu Russella Wilsona. Ostatně tomu také hezky odpovídá to, že od roku 2012 do včerejška nastoupil Russ k 9 622 snapům, kdežto aby se v posledním desetiletí za centera postavil kdokoliv jiný, tak to v Seahawks známe pouze z 210 snapů většinou v závěrech vyhraných utkání… Smith nehrál tak úplně zle, když se jeho stats zastavily na 23/32 completions pro 209 yards, 1 TD a rating 99.6, ale že by to byl výkon směřující k ovládnutí zápasu a W zabalenému s sebou na cestu, to zas ne… No a hlavně…většina z toho přišla až ve druhé půli, neboť jsme absolutně zaspali začátek zápasu. Steelers šli do šaten s vedením 14-0 poté, kdy nás převálcovali poměrem offensive plays 39-21 a 21-9 v time of possession.

 V druhé půli už to byl jiný příběh a nakonec jsme dokázali dostat až do prodloužení… Mužem zápasu se na straně našeho útoku stal running back Alex Collins (na fotce), který naběhal 101 yards a touchdown k tomu. Jednalo se o jeho třetí hundred-yards-game v kariéře a zároveň první od roku 2017. Nejlepším receiverem se s 58 nachytanými yardy stal DK Metcalf. Věřím však, že s Russellem na hřišti by z toho byl dvojnásobek. Kicker Jason Myers byl s jeho 2/2 FG a 2/2 PAT jistotka. V obraně pak za zmínku stojí více borců. Linebackers Bobby Wagner a Jordyn Brooks poměrně jistě strážili krátké běhy a passy pro 5-10 yards a oba si shodně připsali 14 tackles. Také D.J. Reed měl v secondary dobrý den, když nastřádal 9 tackles a 2 zblokované passy. Honorable mention bych tentokrát rád věnoval dvěma hráčům. Pochvalu si zaslouží náš letošní fourth-round pick cornerback Tre Brown, který se ve své premiéře s třemi tackles prezentoval poměrně sympaticky. Druhým mladíkem, kterého bych chtěl zmínit, je výběr druhého kola loňského Draftu defensive end Darrell Taylor. Nejsem křesťan, ale takto o půl šesté ráno jsem se jím asi na chvilku stal a se slzami v očích jeho směrem poslal krátkou modlitbu. Co si budem… V první chvíli jsem měl pocit, že z toho v lepším případě vyjde na invalidním vozíku. Naštěstí úvodní vyšetření na CT neukázalo nějaké fatální poškození a Taylor s týmem dokonce odcestoval zpět na Pacific Northwest. Drž se, chlape a ať seš brzo zpět v plné síle!

 Zápas měl tak obrovské množství drobných nuancí, že KDYBY jen některá z nich měla mít jiný průběh, a že k tomu mnohdy bylo sakra blízko, vše mohlo dopadnout úplně jinak. KDYBY Jamal Adams nebo Darrell Taylor chytli ten míč, který se k nim snášel poté, co jej na line of scrimmage báječně tippnul Robert Nkemdiche. KDYBY Jamal konečně chytnul první interception jako Seahawk alespoň ve chvíli, kdy jej šiška trefí přímo do úsměvu a nadělil si tak pěkný dárek ke svým včerejším šestadvacátým narozeninám. KDYBY Alton Robinson udržel nervy na uzdě, při 3rd&3 neskočil do offsidu, nedovolil tak pokračování nadějně bráněného drivu a Steelers tak ještě před poločasem neodskočili na rozdíl dvou touchdownů. KDYBY Ryan Neal nezahrál ten huge play při třetím downu a díky němu domácí v tu chvíli nevedli jen 7-17. KDYBYchom využili toho, že jako jediný tým NFL máme dva receivery, na které míč cílí pří více než 25% passů a většinu zápasu je nenechali bezcílně pobíhat po hřišti. KDYBY Big Ben a tuck rule neměli takový chvilkový vzájemný konflikt a z jeho “hozeného fumblu” nebyl náš jediný turnover zápasu. KDYBYchom tento jeho dárek dokázali přetavit v body. KDYBY Jason Myers neměl tak jistou nohu a nedokázal svým 43-yd field galem s vypršením času poslat zápas do prodloužení. A hlavně… KDYBY Geno Smith v samotném prodloužení pořádně držel ten míč, nedovolil T.J. Wattovi aby mu jej vyrazil z rukou a kdyby tento jediný turnover zápasu na straně Steelers de facto nerozhodl celé utkání v náš neprospěch… No jo, jenže na KDYBY se nehraje… Hraje se na win a ten z toho letos už počtvrté nebyl.

 Jak jste ten zápas vnímali vy? Máme šanci v následujících týdnech porazit Saints nebo Jaguars a (doufejme že v Green Bay) předat DangeRussovi do rukou zpět alespoň 3-5 tým s jakous takous nadějí na Wild Card spot? Řekl si Alex Collins do budoucna o roli RB#2? Jak konečně eliminovat to, že naše výkony v rámci jednoho zápasu, a mnohdy i jediného poločasu, dokáží být tak diametrálně odlišné? Nenechte si své postřehy, domněnky a myšlenky pro sebe a podělte se o ně s ostatními 12s v komentářích.

#WeBelieve #GoHawks