WEEK 9 REVIEW – SEAHAWKS (6-2) @ COMMANDERS (3-6)

 Naši oblíbenci ze Seattlu vlétli po týdnu volna na hřiště v shutdownem zavřeném D.C. a když odlétali, nechali za sebou zavřený také domovský stadion domácího Washingtonu. Commanders by jej vlastně nyní mohli klidně prodávat jako nějaký “haunted house”, protože se v něm odehrálo něco fakt zlého. Teda aspoň pro ně. Nám je hej… Seahawks si totiž z Northwest Stadium odváží jednoznačné vítězství v poměru 38-14, vylepšují svůj record na 6-2, po pár hodinách, po které nám náš spot zahřívali Rams, se zase dostáváme do vedení naší divize NFC West a v rámci celé NFC pak momentálně za Philadelphií Eagles a Tampou Bay Buccaneers hájíme #3 spot. To lze po týdnu oddechu rozhodně považovat za více než povedený vstup do druhé poloviny sezóny… 

 Bylo to utkání, jaké zažijeme průměrně jednou za rok až dva. Dlouhodobé statistiky totiž říkají, že právě tohle je zhruba to časové okno, které od sebe dělí dvě výhry Seahawks, jež svou jednoznačností a klidem v duších 12s vybočují od klasického kardiologického dramatu, jež nám ti naši kluci ušatí nadělují pravidelně mnohokrát ročně. Prostě Winning Monday bez tlaku 212/112 a tepu 112 úderů za minutu? Wow, příjemná změna… Takhle klidnou noční už jsem roky neměl… Hned od začátku jsme nedali Commanders příležitost se ani nadechnout, natož pak vydechnout, bušili jsme do nich, bušili a nakonec bušili ještě víc, no a ejhle, po 25 minutách Seahawks vedli 28-0 a vše směřovalo ke scénáři, kdy si budeme vybudovaný náskok už jen chytře hlídat a udržovat, což se nakonec i naplnilo. Své první touchdowny v kariéře si připsali rookie tight end Elijah Arroyo a wide receiver Cody White. Arroyovi, našemu letošnímu second-round picku a zároveň Seattlem nejvýše draftovanému tight endovi od roku 2008, tak na jeho personal NFL scoreboardu po tomto týdnů svítí 11 catchů pro 140 yardů a nově právě i TD. No a další borec s šestibodovým skórováním na kontě, roku 2020 nedrafovaný receiver White, hraje v lize sice už šestou sezónu, po třech letech v Pittsburghu a u nás, ale svůj první profesionální TD si tento primárně returner připsal po pouhých 8 career catches pro 79 yards až teď. A byl to fakt překrásný 60-yd pass, catch and run! Jo a aby bylo jasno, tak pro kompletní dokreslení situace doplním, že jméno Cody White ještě pár hodin před kickoffem figurovalo na našem practice squadu.

 Druhá polovina utkání už byla celkem lážo plážo, takže v případě našeho Ginger Jesuse zůstanu pouze u first half stats a zmíním, že quarterback Sam Darnold šel do šaten s 16/16 completions pro 282 yards, 4 TD, 0 INT a perfect passer ratingem, čímž se stal prvním hráčem NFL s 4 TD a 0 INT po první půli za celých 10 let. Sedmnáctou kompletní přihrávku přidal v úvodu druhého poločasu a vyrovnal tak franchise record Warrena Moona z roku 1998 pro nejvíce po sobě jdoucích zkompletovaných passů v jednom zápase. Jeho hlavní terč pak byl opět kdo jiný než NFL leading receiver Jaxon Smith-Njigba. Ten utkání zakončil s 9 touches pro 140 yards a jednalo se tak o jeho čtvrtý po sobě jdoucí zápas se 100+ receiving yards, což je rovněž nový franchise record. Nové týmové maximum pak ustanovil také s 221 receptions. Nikdo totiž v dresu Seahawks ve svých prvních třech sezónách neměl víc zachycených catchů než právě JSN letos. Rovněž skoro půl století staré maximum Steva Largenta šesti 100-yard games v jednom ročníku je vyrovnáno. Jo a abyste nezapomněli, do konce Jaxonovy třetí sezóny ještě stále chybí celých devět zápasů… Mohl by už někdo konečně zahrnout Darnolda do konverzací o MVP a dát jméno Smith-Njigba pěkně vysoko v pořadí favoritů na OPOY, prosím?! Jsem to jen já nebo v tomto ještě někomu přijdou všichni letošní odborníci na slovo vzatí vedle jak ta jedle? Mezi další hráče pyšnící se bombastickými výkony, a že jich v zápase hrálo fakt tolik, že se do článku nedají zahrnout všichni, patří třeba wide receiver Tory Horton (na fotce), který s 4 receptions pro 48 yards a 2 TD odehrál bez debat životní zápas, prakticky no name special team defensive tackle Brandon Pili, jemuž se podařilo vyprodukovat nádherný fumble vedoucí ke krátkému hřišti pro náš útok, linebacker Drake Thomas se sackem, 8 tackly, tacklem pro ztrátu, zblokovaným passem a QB hitem, kicker Jason Myers se 41-yd FG a 5/5 PAT nebo coach Mike Macdonald s minimálně jedním úsměvem. Všichni jsme ho viděli!

 I když většina věcí v noci na dnešek vyšla opravdu bravurně a příležitostí k radosti nebylo zrovna poskrovnu, objevily se rovněž věci, které mohly spoustě 12s prohloubit na čele nejednu vrásku. Mluvím zejména o nejhorší části tohoto nejkrásnějšího sportu na světě – o zraněních. Dva hráči naší starting defense totiž zápas opustili předčasně. Cornerback Josh Jobe odnesl poctivý tackling, který byl ale ještě poctivější na straně jeho spoluhráče Ty Okady, který jej sejmul, že by se za to asi ani Bam Bam Kam nemusel stydět. Jobe tento “friendly fire” schytal v podobě odchodu na concussion protocol a jakmile jím projde, což může být klidně ještě před nadcházejícím utkáním proti Arizoně Cardinals, bude opět připraven zbytku sestavy pomoct. Druhým hráčem, který si z matchupu proti bývalému Football Teamu odnesl zranění, je náš season leading-tackler linebacker Ernest Jones IV. Tomu byla nešťastně přilehnuta noha a ze zápasu tak byl nucen odstoupit kvůli zranění kolene, které v první chvíli nevypadalo zrovna hezky. Dle pozápasových slov coache Macdonalda sice ještě tým nemá konkrétní časový odhad doby, po kterou bude Jobe týmu chybět, ale prý si rozhodně neodnesl žádné season-ending injury. Ufff. Takové štěstí však neměl starting quarterback Commanders Jayden Daniels, jehož zranění lokte jej nejspíš do letošního ročníku už nepustí. Co si však budem, byla absolutní hloupost ze strany coaching staffu domácích, že jej na hřišti už za rozhodnutého stavu ještě nechávali. My tedy doufejme, že po odchodu safetyho Juliana Lovea na IR budou k našim Seahawks fotbaloví bohové milosrdni také během následujících týdnů a měsíců. Každopádně Lovea nahradil Ty Okada, který zachytil první interception v kariéře a místo middle linebackera po Jonesovi zase zaplnil Tyrice Knight, který se s deseti skládkami stal Seahawks leading-tacklerem, takže hloubka sestavy by tam taky byla.  

 Série tří po sobě jdoucích proher ze Sunday Night Football je tak minulostí a momentum je momentálně rozhodně na naší straně! Jak se Ti líbil shutdown v D.C.? Ty kokos… Shutdown v D.C. – to by byl název filmu! No, co si budem, celkem pohádkové to bylo a nejeden z našich borců by si za výkon v utkání zasloužil fotbalového Oscara. Je zkrátka opravdu radost pohledět na tým, který je nejen subjektivně, ale i čistě objektivně tím nejlepším, jaký město Seattle dokázalo za poslední dekádu vyprodukovat. Prostě dej v komentech vědět o tom, co a jak říkáš na devátý hrací týden v podání našich Hawks a pořádně ten tým i fanbase vyhajpuj, protože Seahawks a Sea Hawkers jsou jediní svého druhu!