Tenhle nedělní večer se u 12s v žebříčku TOP fotbalových zážitků nezařadil zrovna vysoko. Utkání to bylo plné chyb, nekonzistentních výkonů, nedotažených nouzových brzd ve chvíli, kdy se náš vlak řítil 160tikilometrovou rychlostí po slepé koleji a celkově smutku, zklamání a rozčarování z toho, kde se poděli naši Seahawks, kteří v říjnu děsili celou NFL. V 18. minutě utkání už jsme na scoreboardu viděli svítit děsivé skóre 0-17 a bylo jasné, že to nebude taková procházka růžovým sadem, jak se před kickoffem většina z nás mylně domnívala. Nebudeme přehánět, když včerejší výkon na trávníku ohodnotíme tak, že to bylo letošní nejlepší představení Caroliny a naopak z naší strany možná to…

 Nebyl to zrovna ten nejkrásnější fotbalový zápas, který lze v NFL shlédnout, ale na druhou stranu to byl přesně ten typický nervydrásající Seahawks match, u něhož si s hrstmi plnými vyškubaných vlasů po většinu večera říkáme, že chceme umřít a díky kterému se jednou všichni určitě sejdeme na kardiologii. Náš tým se však po neuvěřitelné bitvě s výsledkem 27-23 vrací do Seattlu s cenným W v kapse a díky remíze Giants a Commanders jsme se dostali zpět na NFC #7 seed, z něhož vede cesta do playoff.   Utkání to bylo neskutečně dramatické. Vždyť jsme se v zápase dočkali celkem deseti skórovaní, ale ani jednou se nestalo, že by si některý…

 Do Seattlu přijeli loupežníci z Města hazardu, vsadili all-in na číslo 28, vzali ze stolu všechny žetony, vyrabovali celý bank a do Nevady se vrátili s W v kapse. Asi tak nějak by se dala ve stručnosti popsat naše včerejší bitva proti Raiders, kterým jsme v dramatickém a divácky atraktivním zápase nakonec podlehli 34-40 v prodloužení. Nedá se nic dělat. Náš record spadl na 6-5 a aktuálně tak ztrácíme ve dvou velmi důležitých srovnáních. Jsme o výhru pozadu za San Franciscem 49ers, kteří po nás převzali vedení v NFC West a rovněž jsme momentálně půl zápasu za Washingtonem Commanders, kteří před námi v NFC hájí #7 seed, čili poslední místo,…

 Německo přišlo o své fotbalové panictví ve velkém stylu. Celotýdenní pouliční a pivnicová párty vyvrcholila fotbalovou oslavou, kterou si všech 75 tisíc diváků v Allianz Areně užívalo takovým stylem, že ve chvíli, kdy zápas vrcholil a skutečně se lámal chleba v tom, kdo s sebou na let zpět přes Atlantik vezme také W, se zdálo, že atmosféra na stadionu pohltila dav tak moc, že zpěv “Take me home, country roads” nebo “Sweet Caroline” byl momentálně jednoduše tou nejdůležitější prací na světě. Tak nádherný okamžik, jako když má celý stadion úplně na párku, že skončilo two-minute warning a všichni stále pokračují ve zpěvu, budu mít zarytý pod kůží ještě hodně dlouho.…

 Dámy a pánové, what a game! Tohle byla absolutní divácká lahůdka a pro lidi, kteří jsou součástí 12s Family, působily uplynulé čtyři týdny jako neskutečný balzám na duši. Podruhé za měsíc jsme si poradili s pouštními ptáky z Arizony a po zápase, jehož skóre se tentokrát zastavilo na 31-21, jsme v čele NFC West odskočili na rozdíl dvou vyhraných utkání. Jo, přesně tak, jak to všichni před pár měsíci předpokládali…   Geno Smith sice hodil pick six, ale asi bych jej za to moc nevinil. Přes horu jménem Abe Lucas, nad jehož hlavou pas z rukou Gena mířil, totiž skoro nesvítí Slunce, ne tak ještě aby si za ním člověk všiml…