WEEK 16 REVIEW – SEATTLE SEAHAWKS (8-7) @ TENNESSEE TITANS (5-10)
Jasně, že Štědrý den strávený s rodinou, pod stromečkem ty správné dárky a nějaká ta pohádka, koleda a kilo bramborového salátu s kaprem či řízkem k tomu, splňuje pro většinu průměrných lidí ideální představu strávených Vánoc. Jenže v očích a srdcích 12s lze tyto svátky pohody a klidu ještě o malou trošku vylepšit. A jak? Řevem radosti i frustrace, krevním tlakem 212/112, tepovou frekvencí 112, dvanácti novými šedinami na našich stárnoucích kšticích a několikanásobnou cestou přes hranici infarktu tam a zase zpět. Ach, jak krásné Vánoce, nebo měl bych říct spíše Wánoce, to letos byly… Naši Seahawks nenechali nic náhodě a všechny Ježíškovy dárky se rozhodli doplnit ještě jedním. Jako poslední dar večera nám bylo naservírováno osmé W roku, když jsme opět, jak to jen franchise ze Seattlu umí, v poslední minutě otočili už zdánlivě ztracené utkání a porazili Titans 20-17. Díky souběžně hrajícímu se zápasu v Minnesotě, v němž tamní Vikings podlehli Detroitu Lions 24-30, jsme se tak dvě kola před koncem letošní základní části posunuli na sedmé místo v NFC, z něhož se postupuje do prvního kola playoff. Karty jsou nyní rozdány jasně. Stačí vyhrát zbylé dvě utkání proti Pittsburghu Steelers a Arizoně Cardinals a bez ohledu na jakékoliv další ligové výsledky postoupíme do postseason. Na druhou stranu ano, stále platí i ta první věta odstavce, takže se jistě nebudete zlobit, když to dnes bude mírně stručnější, a snad pochopíte, že se už nemůžeme dočkat, až zapneme Xbox a trošku si zaavadakedabrujem v Bradavicích…
What a game! Zase… O game-winning drive v poslední minutě včerejšího nerváku se tentokrát nepostarala konekce Drew Locka a rookieho Jaxona Smitha-Njigby, nýbrž Geno Smith a tight end Colby Parkinson. A co k tomu víc říct, než smeknout klobouk, zatleskat, uznale pokývat hlavou a pod knírem si zašeptat nějaké to citoslovce údivu… Celkem 201 centimetrů vysoký a 120 kilogramů vážící Parkinson zaběhl parádní rout a proti 180centimetrovému a 82kilovému cornerbackovi Tre Averymu předvedl nádherný catch, jímž ono Vánoční drama prakticky ukončil. Mismatch! Touchdown! 20-17! Seahawks win! Colby po zápase s vděkem kvitoval, že tenhle play trénují už někdy od Training Campu a že je neskutečně rád, že dostal příležitost jej konečně naostro předvést. A exekuce to byla, pravda, bezchybná.
Koho lze označit za hvězdu zápasu? Dnes je jich víc a rozhodně nelze vybrat jen jednoho hráče. Začnu možná trochu netypicky na straně obrany. Loňský second-rounder defensive end Boye Mafe je neskutečné zvíře a roste z něj jeden z týmových lídrů. Včera si pro nás přichystal vyložené galapředstavení, když v zápase předvedl 2 sacks, 6 tackles, 2 tackles for loss a 4 QB hits. Myslím, že quarterback Titans Ryan Tannehill se odteď bude před spaním koukat pod postel, zda tam Boye náhodou není. Úžasně hrál také Bobby Wagner. Jeho sack, team-best 11 tackles, 2 tackles for loss a QB hit mě včera večer přivedly k zamyšlení, že Bobby bude pravděpodobně ještě v sedmdesáti letech s přehledem masakrovat kohokoliv, na koho mu stodesetiletý teenager Pete Carroll ukáže prstem. Na straně útoku se po dvouzápasové pauze vynucené zraněním třísla nádherně prezentoval quarterback Geno Smith, jenž utkání zakončil s 25/36 completions pro 227 yards, 2 TD a passer rating 104.7. O game-winning touchdown se společně se 17ti yardy postaral výše zmíněný Colby Parkinson. Druhý TD, 56 yardů a jeden out-of-this-universe hurdle přidal DK Metcalf (na fotce). JSN má v sezóně už 59 catchů a pouhých osm zachycených passů mu chybí na srovnání rookie all-time franchise record Joeyho Gallowaye z roku 1995. Leading-receiverem se s osmi catchi pro 81 yardů stal Tyler Lockett a po zemi tým s 16ti běhy pro 54 yardů táhl Kenneth Walker III. Special teams třešničkou na dortu byl absolutně neskutečný 63-yd punt z děla, které punter Michael Dickson a asi i většina biologů označuje jednoduše za spodní končetinu.
Jak se Vám včerejší rychle ubíhající utkání, v němž jsme byli svědky všeho všudy pouze patnácti possessions, líbilo? Čí výkony Vás během matchupu učarovaly? Měli jste krásnou sváteční atmosféru? Celá rodina je zdravá a šťastná? V krku žádná kost a v balícím papíru přesně to, co jste si přáli? Pevně doufám, že ano, neboť přesně to si jakožto 12s zasloužíte a je jasné, že bez těchto podstatných věcí by ta výhra stála za prd.. Užijte si klidný týden a šetřete hlasivky. Pozdně prosincový a lednový fotbal je pro tuto část těla nejnáročnějším obdobím roku. Na Silvestra zas na značkách!
GO HAWKS !!!