WEEK 7 REVIEW – NEW ORLEANS SAINTS (4-2) @ SEATTLE SEAHAWKS (2-5)

 Další noční thriller, další vyrovnaná one-possession game a další zápas, ve kterém jsme cílovou pásku nedokázali protnout jako první… Třetí primetime game za tři týdny a třikrát L. Tentokrát jsme v propršeném low-score Monday Night Football nestačili poměrem 10-13 na New Orleans Saints. Poprvé od roku 2011 jsme prohráli tři utkání v řadě a rovněž po deseti letech máme po sedmi odehraných utkáních record 2-5. Nechci říct, že naše naděje na playoff jsou definitivně ztraceny, jelikož zkrátka nejsou, neboť dle projekcí máme stále šanci 17% a Russ se snad rychle vyléčí, avšak do vyřazovací části je to nyní sakra daleko… 

 Neříkám, že bych to odházel líp než Geno, ale taky to nejsem já, kdo letos podepsal smlouvu za $1.21M, že jo… Ne, vážně, výkon 12/22 completions pro 167 yards, TD a 12 rushing yards je proporčně tak chudý, že by dost pravděpodobně nestačil ani na jedny z hlavních adeptů na #1 pick v 2022 NFL Draftu – Jacksonville Jaguars, s nimiž se na Lumen Field máme setkat již za týden. Jo a ještě když polovina z total yards připadá na náš jediný touchdown zápasu, za který ale můžeme poděkovat DK Metcalfovi, nikoliv Genovi. DKjova 84-yd TD reception byla nejen nejdelším playem Seahawks letošní sezóny, ale také doposud nejdelším playem Metcalfovy kariéry. Bože, dej, aby se Russellův prst hojil dobře a aby za tři týdny po bye weeku už byl ready zasáhnout do zápasu v Green Bay, protože bez něj je to fakt bída bídoucí. Ta chemie mezi Wilsonem, Metcalfem a Lockettem, které se právem bojí celá liga, je se Smithem za kormidlem pouze v rovině příjemných vzpomínek a zbožných přání do budoucna… 

 Jak konečné skóre napovídá, jednalo se o defenzivně laděný zápas. Jo, nebyl to running back Alvin Kamara s jeho 179 scrimmage yards a TD k tomu, který nám sebral šanci na třetí výhru sezóny. I když je pravdou, že naše defense při jeho coverage zas hořela jak papír. Hlavním důvodem, proč si Saints zpět do Louisiany odvezli vítězství, byla jejich obrana. Tu vedl převážně linebacker Demario Davis (na fotce) a myslím, že za jeho 10 tackles, 4 tackles for loss, 2 sacks, 3 QB hits a 1 pass defended, si s přehledem zaslouží ocenění pro nejlepšího muže zápasu. Avšak také z celkového srovnání obran jednoznačně vycházíme jako poražení. Prohry 2-5 na sacky, 3-9 na tackle for loss nebo 4-8 na QB hits svědčí o dvou věcech. Náš pass rush a také naše O-Line, která byla včera ještě oslabena o Damiena Lewise, stojí za starou belu. Pokud nedokážeme vyvinout tlak na Jameise Winstona, který je, kor během deštivého počasí, na hozené interceptions citlivý asi jako lakmusový papírek na kyselinu chlorovodíkovou, nevím, jak bychom mohli zápasy dotahovat do vítězného konce… Ano, spousta dobrých (mnohdy 3rd down) stopek vystavili například Bobby Wagner, Kerry Hyder Jr., Jordyn Brooks, Sidney Jones a BIG SHOT Ugo Amadiho, který vyústil ve forced fumble a jediný turnover zápasu, stál také za to, ale to očividně nestačí… 

 Poslední tři storylines zápasu, ke kterým bych se rád vyjádřil, jsou Blair vs osud, Metcalf vs Lattimore a Myers vs počasí. Safety/nickel cornerback Marquise Blair, alespoň podle toho, jak to vypadalo, nejspíš nedohraje ani svou druhou sezónu kariéry. Minulý rok jej po slibných výkonech na Training Campu hned ve druhém hracím týdnu vyřadila přetržená šlacha v koleni a podle prvních zpráv, je to obdobné zranění, které jej ze hry vyřadí také letos. Fotbal je někdy b*tch a člověku nepřeje. Marquise, dej se co nejdřív dokupy a vrať se silnější než dřív… Ať si každý říká, co chce, ale využívat trash-talking, energii, sílu a “agresivitu” 193 cm vysokého a 106 kg vážícího DK Metcalfa v soubojích 1vs1 také jinak, než jak je wide receiver využíván typicky, je chytré a pokud se DK zvládá udržet na uzdě, nese to i ovoce. Včera to byly například tři hodiny bublající nervy cornerbacka Marshona Lattimorea a jeho dvě unsportsmanlike conduct penalties, díky kterým jsme získali 30 yardů, což je jen o 5 yardů méně, než získal Alex Collins – lídr naší absolutně neefektivní a chátrající běhové hry… Nakonec bych se rád zastal kickera Jasona Myerse, jehož včerejších 1/3 FG a 1/1 PAT má sice s jeho bezchybnou loňskou sezónou pramálo společného, ale tentokrát to byla výrazně jiná situace. Pacific Northwest si pro hráče připravilo své typické počasí a MNF se tak odehrávalo za silného větru dosahujícího v nárazech rychlosti až 45 km/h a také deště, který výrazně ovlivňoval hlavně dvě věci – hru vzduchem a kopy. Nelze se tedy divit, že v zápase jsme viděli zkompletováno pouze 54.4% všech passových přihrávek a že jen 71.4% kopů bylo úspěšných. Netrefit za takovýchto podmínek kopy ze 44 a 53 yardů není nic, za co by se měly stínat hlavy.

 Suma sumárum to byly těžké tři týdny, které pro fans Seahawks v uplynulém desetiletí nemají obdoby. To mě ale NIKDY neodradí od toho, abych tři týdny po sobě ponocoval a večeřel snídani. NIKDY mě to nedonutí pronést, že je po sezóně, dokud statisticky po sezóně nebude a NIKDY mě to nedonutí naskočit na žádný bandwagon. 12th Man je totiž VŽDYCKY se Seahawks! Čekají nás slabí Jags, následuje bye week a pak už se snad Russ obleče do své šéfkuchařské zástěry a naservíruje nám nějakou Michelinskou pochoutku. Navíc pořadí NFC, kde krom silné pětice v čele, nikdo jakoby ani nechtěl další dva playoff spoty, nám hraje do karet. Není konec, dokud není konec! 

 Jak to vidíš ty? Žije naděje? Co ten noční zápas? Nějaké postřehy, dojmy, statistiky a informace, o které by ses chtěl podělit? Dej vědět v komentářích.

#GoHawks #WeBelieve