REVIEW Seattle Seahawks (#5 seed) at Philadelphia Eagles (#4 seed)

 Podruhé v sezóně jsme vyzvali k vzájemnému souboji Eagles. Podruhé se tak stalo na stadionu Lincoln Financial Field v Pensylvánii. Podruhé jsme zvítězili. A podruhé se tak stalo v low-score game poměrem 17-9. Déja vu…

 Díky včerejší výhře jsme po dvouleté odmlce postoupili mezi osm nejlepších týmů NFL a za týden vyzveme na Lambeau Field tamní Green Bay Packers v souboji o konferenční finále. Výhra proti Eagles se však nerodila snadno. Vše začalo bloknutým pokusem o field goal Jasona Myerse v úvodu první čtvrtiny. Už tehdy se začínal rýsovat zápas, ve kterém každý získaný bod bude mít cenu zlata. Dalším veledůležitým okamžikem byl běh quarterbacka Carsona Wentze, ve kterém se rozhodl neslajdovat a naopak jít do kontaktu s Jadeveonem Clowneym. Mezi oběma jmenovanými však při tacklu došlo k helmet-to-helmet kontaktu (bez hozené penalty flag) a Wentz byl nucen ze zápasu odstoupit pro zranění hlavy. V tu dobu měl ve statistikách zapsánu jedinou kompletní přihrávku ze čtyř passů pro 3 yardy. Wentzovo playoff prokletí tak pokračovalo i letos další kapitolou. Na hřiště se v tu chvíli dostal čtyřicetiletý veterán Josh McCown. Bez přílišné nadsázky lze říct, že tento quarterback už v kariéře oblékal dres každého třetího týmu v NFL. No a včera se právě McCown stal nejstarším quarterbackem v historii NFL, který si připsal debut v postseason. Na začátku třetí čtvrtiny se McCownovi a jeho spoluhráčům konečně povedlo dát dohromady hezký drive, který však díky false startu, fumblu při snapu a důležitému tacklu K.J.Wrighta při třetím downu vyústil pouze ve tři body a místo vyrovnání skóre jsme se, naštěstí pro nás, dočkali pouze snížení stavu na 10-6. Ve zbytku zápasu Eagles přidali pouze jeden další field goal a dva neproměněné čtvrté downy, což nakonec vedlo k faktu, že radovat se mohou všichni členové 12s family.

 Běhová hra nám včera nešla vůbec. Jedním z hlavních důvodů je samozřejmě situace kolem zraněných running backs a nutno také zmínit, že jsme stáli proti třetí nejlepší běhové obraně v NFL. Jako throwback do let 2015-2017 (období mezi Lynchem a Carsonem) nám mohl připadat fakt, že leading rusherem týmu byl Russell Wilson, který si připsal 9 carries pro 45 yards. To bylo nakonec více než dvě třetiny (!!!) celkové porce yardů, které se nám včera podařilo získat po zemi. Travis Homer totiž na 11 pokusů doběhl pro pouhých 12 yardů a Beast Mode při 6 běhových pokusech získal 7 yardů. U Lynche ale “vše spravil” 5-yd TD run na konci první půle, který nám do šaten nadělil sedmibodové vedení 10-3. Když jsme u Lynche, dovolím si zmínit pár faktů. S oněmi včerejšími sedmi yardy má Marshawn na svém kontě už 944 playoff rushing yards, což je jednak Seahawks franchise record a jednak v all-time tabulkách v rámci celé NFL je s touto porcí yardů na osmém místě. Nutno podotknout, že všech sedm hráčů, které najdeme před Lynchem, je členem Hall of Fame. Lynchův včerejší TD run byl již desátým, který v kariéře během postseason dal. To se před ním povedlo pouze dalším sedmi lidem v historii ligy. Toto pokračování příběhu člověka, který ještě před pár týdny naléval tequilu na stadionu Black Hole v Oaklandu, mě nepřestane bavit.

 I když včerejší běhový útok nestál za nic, v zápase nás udržela hra vzduchem a rovněž výkon obrany. Podívejme se teď na první jmenovaný faktor. Russell Wilson opět ukázal, že výkony Seahawks z velké části stojí a padají s tím, co předvede na hřišti právě on. Zkompletoval 18 z 30 přihrávek pro 325 yardů a 1 TD, což dělá passer rating solidních 108.3, přičemž téměř polovina všech naházených yardů skončila v náručí rookie wide receivera DK Metcalfa. Ten stál za jediným receiving touchdownem zápasu a k tomu nasbíral career-high 7 receptions pro career-high 160 receiving yards. Tímto výkonem se podepsal již pod několikátý franchise record. Ještě nikdy žádný wide receiver v Seahawks historii totiž nenachytal během zápasu v postseason takovou porci yardů. A to vše, prosím, při jeho playoff premiéře. Včera to byl prostě a jednoduše den Wilsona a Metcalfa a hlavně díky nim se teď můžeme připravovat na NFC Divisional Round. 

 Po passovém útoku byl neméně důležitý také výkon naší defense. Možná nejlepší den dosavadní kariéry předvedli hned dva hráči. Safety Bradley McDougald vyrukoval hned s 11 tackles, ze kterých 2.5 bylo pro ztrátu yardů. K tacklům přidal také 1 sack a 1 QB hit. Druhým hráčem, jehož výkon se (nejen) mně včera velmi zamlouval, byl defensive tackle Quinton Jefferson. Oba jeho tackly byly pro ztrátu yardů a předvedl také 2 sacky a 2 QB hity. Na back-upa solidní výkon. Nerad bych ale opomenul výkon obrany jako celku. Poté, co jsme po základní části skončili na děleném druhém nejhorším místě V NFL s pouhými 28 sacks za celou sezónu, což dělá pouze 1.75 sacks na zápas, včera jich naše defense vyprodukovala hned 7. Slovy SEDM. Skvělý výkon ve správný čas. A tak, i když jsme v zápase neviděli ani jeden turnover, naše obrana dominovala a k výše zmíněným výkonům přidala také celkově 12.5 tackles for loss a hned 9 QB hits. To vše v konečném výsledku stálo za tím, že jsme včera neinkasovali ani jediný touchdown.

 Na otázku, co očekává od utkání v Green Bay, odpověděl Russell Wilson s úsměvem na rtech slovy: ,,Nějaký sníh, Aarona a dobrou D-line.” Co od tohoto utkání očekáváte vy? A jak se vám líbil včerejší zápas? Stejně jako D.J. Flukerovi (na fotce)? Co říkáte na výkony mladíků Metcalfa, McDougalda aspol.? Myslím, že nás čekají dobré roky. To vše ale začíná ještě letos. Jsme tři výhry od zvednutí Lombardi Trophy nad hlavu. Dokážeme to?