WEEK 3 REVIEW – SEATTLE SEAHAWKS (1-2) @ MINNESOTA VIKINGS (1-2)

 Jeden z nejhorších výkonů naší defense v uplynulém desetiletí. Tak nějak by se dal ve stručnosti shrnout včerejší zápas. Toto kritické resumé není pouhým odrazem toho, co jsme skutečně viděli na hřišti, ale jedná se také o průnik názorů a postřehů, jenž mnozí z nás vyjádřili ve svých reakcích přímo v průběhu utkání. Mimochodem…že se nás letos v oné zápasové diskuzi schází takových dvacet lidí, a nikoliv circa jen pět až deset, což se dá nazvat předloňským standardem, z toho mám fakt obrovskou radost. Zrovna včera jsem si říkal, jak je hezké, že ač každý v jiném koutu Československa, stejně týden co týden fandíme tak nějak společně. 🙂 To je ale jen taková malá pozitivní vsuvka celé té patálie, které jsme byli v noci svědky…

 Mohl bych vyjmenovat velkou spoustu věcí, které byly včera špatně, ale na to by klasický formát a délka preview nestačily… Začnu tedy tou, bez které nemůže k výraznější změně dojít a která bije do očí už nějaký ten rok. Nejen v Seahawks, ale ani v celé NFL nemá cornerback Tre Flowers co dělat! Náš fifth-round pick Draftu 2018 vstoupil do posledního roku svého nováčkovského kontraktu a já říkám jediné – díky Bohu. Jeho celodenní, marný matchup s mladou vycházející star v podobě wide receivera Justina Jeffersona (na fotce) mi zas tři hodiny v kuse vypaloval zorničky. Nechápal bych, co tento borec dělá v našem practice squadu, on je ale prakticky už čtvrtou sezónou naším starterem a co dělá Flowers v základní sestavě, no tak to už mi po těch letech absolutně nejde na rozum. Včera zas hořel jako papír a i když jeho 7 tackles nevypadají na papíře zas tak bídně, jeho soft coverage dodržovaná přísněji než bezpečná covidová social distance, mi po těch letech trápení se tak pije krev, že ať už bude příští rok na jeho místě kdokoliv, upřímně se na tu změnu těším. Nejen díky Flowersovi, ale z velké části díky němu, Jefferson zachytil devět přihrávek pro 118 yardů a touchdown, další tři receivers Vikings se dostali na 50+ yards a quarterback Kirk Cousins si tak s 79% zkompletovaných pasů pro 323 yards, 3 TDs, 0 INTs a passer ratingem 128.4 připsal poměrně MVP čísla. No a ani když šli domácí po zemi, tak se nám je nedařilo zrovna efektivně zastavovat. Náhradník za Dalvina Cooka, kterým byl včera hlavně Alexander Mattison, předvedl 26 carries pro 112 yards. Koukat na výkon naší obrany, tak to byl fakt tvrdý oříšek… Za zmínku snad stojí třeba Bobby Wagner (11 tackles), Jamal Adams (12 tackles, 1 tackle for loss), Jordyn Brooks (7 tackles, 1 tackle for loss) a Darrell Taylor (6 tackles, 1 sack), ale ani dvojnásobná produkce by včera asi na win nestačila. Absolutně nefungujícímu pass rushi citelně chyběl Kerry Hyder, který zápas opustil s otřesem mozku již v první čtvrtině. Nejednomu z nás pak zatrnulo, když se určité zdravotní komplikace objevily postupně u Jordyna Brookse a Tylera Locketta, ale oba by měli být v pořádku. 

 V útoku to taková katastrofa nebyla. Teda pokud se bavíme o úvodu zápasu. Na druhý poločas totiž náš tým, ač pouhým okem viditelný, na trávník ve skutečnosti vůbec nedorazil. Pro srovnání uvedu čísla obou půlí. Zatímco před poločasem předvedl náš útok celkem 35 plays pro 298 yardů, 2 touchdowny a field goal, v závěrečné půlhodině to bylo pouze 19 plays pro 96 yards, a to bez jakéhokoliv skórovaného bodu. Sledovat, jak se skóre 17-7, kterého jsme (zejména ze strany offense) dosáhli po velmi povedených úvodních 20ti minutách, bez jakéhokoliv náznaku odporu postupně obrací až v konečných 17-30, bylo neskutečně úmorné a kdyby se jednalo o Night Football, asi bych měl co dělat, abych se přemluvil ke sledování až do konce. Z hráčů, kteří stáli včera za to, jmenuji pár… Russell Wilson naházel 298 yards a 1 TD pro QB rating 111.2, DK Metcalf si připsal prozatím nejpovedenější zápas sezóny se 107 receiving yards a 1 TD a running back Chris Carson se hlavně díky povedenému úvodu utkání zastavil na 80 rushing yards a touchdownu k tomu. 

 Skončila také úctyhodná série Jasona Myerse, jejíž začátek se datoval až do konce roku 2019. Jeho 37 po sobě proměněných field goalů, které jsou Seahawks franchise recordem a zároveň čtvrtou nejdelší sérií bez minely v historii NFL, už dál vylepšovat nebude. V zápase si připsal 1/2 FG a 2/2 PAT a jeho 44-yd missnutý field goal na konci první půle tedy definitivně ukončil onu pohádku a sen o překonání legendárního Adama Vinatieriho.  

 Asi blbá otázka, ale stejně… Jak jste si včerejší zápas užili? Co bylo největším rozdílovým faktorem mezi námi a Vikings? Dejte vědět do komentářů. Hlavně nezapomínejte, že 12th Man je hrdý, ačkoliv se zrovna nedaří. Hlavně pak mějme na paměti, že o našich playoff nadějích se teprve bude rozhodovat. Hodně ukáží už následující dva divizní souboje s 49ers a Rams…

 SEA!!! HAWKS!!!