SOUHRN SEZÓNY 2019

 Ahoj 12s! Vítám každého jednoho z vás na naší československé fanpage Seattlu Seahawks u posledního článku týkajícího se letošního stého ročníku National Football League. Dneska to bude trošku delší, ale věřím, že když si uděláte pár minut, nebudete litovat a rádi si připomenete, co jsme letos všechno zažili a jaká letošní sezóna vlastně byla. Koneckonců před draftem nás čeká čtvrt roku dlouhá fotbalová pauza, takže kdyby se vám to nechtělo číst teď, můžete to nechat na březen. To byste se ale museli od toho čtení odtrhnout, což se vám samozřejmě nechce, protože zdejší příspěvky čtete rádi, že jo… Dost řečí, pusťme se do toho!

 Pro Seahawks skončila letošní sezóna v Divisional Round. Hawks tudíž postoupili mezi nejlepších osm týmů ligy, což se jim za 44 let existence povedlo již potřinácté, přičemž hned desetkrát se tak stalo za posledních 15 let. Jsme bez debat jedním z nejúspěšnějších týmů posledních dvou dekád. Celkový record, jinými slovy poměr výher a proher, se zastavil na 11-5. Po letech 1984, 2005, 2012, 2013 a 2014 se tak teprve pošesté můžeme chlubit ziskem alespoň 11 výher v jedné sezóně. Zároveň je však nutné zmínit, že hned 10 z 11 vítězství vzešlo z one-possession games, tedy ze zápasů, ve kterých je rozdíl mezi vítězem a poraženým maximálně osm bodů, tedy jedno skórování. Výsledkem je fakt, že i přes record 11-5, ukončili Seahawks regular season poměrem skórovaných a inkasovaných bodů velmi těsně 405-398. Výsledný deficit skóre +7 bodů je tak nejhorším výsledkem od roku 2011, což byla poslední sezóna bez Russella Wilsona. Zároveň stojí za pozastavení se fakt, že počet 398 inkasovaných bodů Seahawks dříve “překonali” pouze čtyřikrát.  Stalo se tak konkrétně v letech 1976, 1980, 2000 a 2010. To je, přiznejme si, mírně zneklidňující. Z oněch jedenácti výher jsme si jich však hned sedm připsali na hřištích soupeřů, čímž Seahawks přepsali franchise record a vysloužili si přezdívku Road Warriors. 

 Seahawks se letos potýkali s extrémním počtem zraněných hráčů, což mělo nakonec rozhodující impakt na konec jejich sezóny. Vše začalo už ve weeku 6, kdy si v úvodu zápasu proti Clevelandu Browns přetrhl achilovku náš tight end číslo jedna Will Dissly. Ten byl později nahrazen tight endem číslo dvě Edem Dicksonem, ten pak navrátilcem Lukem Willsonem a ten zase tradem z Patriots, kterým je původní back-up Jacob Hollister. Ten tak byl na konci sezóny naším jediným zdravým tight endem. Dalším citelným oslabením našeho útoku bylo ACL season-ending injury centra Justina Britta během weeku 8. Za toho pak musel nastoupit Joey Hunt a povězme si upřímně, že mezi Britem a Huntem je značný rozdíl… Nakonec však sezónu pro zranění nohy nedohrál ani Hunt. V následujících týdnech skončila sezóna také pro dva ne zcela postradatelné členy obrany, když se postupně zranili safety Tedric Thompson (rameno) a cornerback Neiko Thorpe (kýla). Vše ale vyvrcholilo až týden po season-ending injury Rashaada Pennyho, který si ve weeku 15 zranil koleno. V zápase weeku 16 proti Arizoně Cardinals se po deseti minutách hry zranili náš running back #1 Chris Carson. Už takto na začátku zápasu měl na svém kontě 60 rushing yards, ale znenadání pro něj díky zranění kyčle zápas i sezóna skončily a už tak prořídlý kádr Seahawks dostal další a tentokrát možná také tu nejcitelnější ránu. Ještě v tom stejném zápase si zlomil ruku třetí running back C.J. Prosise a jediný zdravý running back v rosteru Seahawks tak v tu chvíli zůstal rookie Travis Homer. Závěr sezóny byl pro prořídlý kádr Seahawks velmi těžký. Když budeme počítat zápasy regular season i postseason dohromady, ročník jsme do weeku 13 začali skvělým recordem 10-2, ale zbytek sezóny jsme uzavřeli 2-4. To bylo zapříčiněno mj. i dalšími zraněními z posledních týdnů, kdy náš tým kvůli zraněním opustili i další opory jako dvojice guards Ethan Pocic (tříslo) a Mike Iupati (krk) a také linebacker Mychal Kendricks (koleno). Sezónu nedohrál rovněž rookie safety Marquise Blair (kotník), defensive tackle Quinton Jefferson (noha), Ziggy Ansah (krk a možný konec kariéry) a operaci třísla v offseason podstoupí také Jadeveon Clowney. Právě okolo Clowneyho se bude v následujících měsících odehrávat zajímavý příběh. U vedení týmu totiž chtě nechtě vyvstane otázka, zda vynaloží za novou smlouvu pro Clowneyho nemalou částku. Částku, jenž bude velmi pravděpodobně podobná sumě, kterou vedení Seahawks před rokem odmítlo zaplatit Franku Clarkovi a tím jeho další kariéru nasměrovali do Kansas City Chiefs. No, nezbývá než doufat, že téma zranění nebudeme muset v sezóně 2020 řešit. A pokud ano, snad výrazně méně, než v ročníku letošním…

 Statistika nuda je, má však cenné údaje. Tak si tady pár těch statistik naservírujme… Passing leaderem se v letošním roce, stejně jako v sedmi předchozích sezónách, stal téměř ve všech statistikách one and only Russell Wilson. Aby taky ne, že jo. Od roku 2012, kdy nastoupil do NFL, nevynechal jediný zápas a letos jsme jej na hřišti neviděli nastoupit pouze ke dvěma ofenzivním snapům. Když jsem ale napsal “téměř ve všech”, myslel jsem tím “téměř ve všech”. Ve zápase proti Panthers ve weeku 15 totiž po trick play vyslal wide receiver Josh Gordon dlouhý hod, který směřoval na DK Metcalfa, ale míč našel jen náruč obránce Panthers a byl z toho pick. (Gordon´s INT zde => https://www.youtube.com/watch?v=IfM0S1i2YYs) V letošních týmových statistikách je tak Russell Wilson passing leaderem ve všech sledovaných ukazatelích s výjimkou procenta passových pokusů, které vyústily v interception. Tam má totiž Josh Gordon nepřekonatelných 100 %. Russell Wilson si letos připsal skvělá čísla a první polovinu sezóny byl možná tím nejčastěji skloňovaným kandidátem na MVP napříč celou NFL. Dvakrát získal ocenění NFC Offensive Player of the Week a zcela subjektivně ode mě získává i ocenění za nejlepší reklamu, kterou jsme během letošního ročníku mohli vídat (“What? How you do that Russ?” zde => https://www.youtube.com/watch?v=AVWgFSTBvFo). Základní část Wilson ukončil celkem s 314 kompletními přihrávkami z 516 passových pokusů pro 4 110 yards, 31 touchdowns a career-low 5 interceptions. To dělá solidní úspěšnost zkompletovaných passů 66.1 %, což jej v lize zařadilo na dělené deváté místo a z osmi Wilsonem odehraných sezón je pak toto číslo po roce 2015 druhé nejlepší. Druhý nejlepší ročník kariéry měl Wilson také v počtu completions i passing yards. Některé z letošních stats Russell dokonce napříč NFL vyhrál. Nebyly to sice hozené interceptions, ale na dělenou první příčku jej letos zařadily čtyři 4th quarter comebacks a hned pět game-winning drives, čímž taktéž vyrovnal, respektive překonal své dosavadní nejlepší sezónní výkony. Nejvyšší číslo (48) náleží společně s Mattem Ryanem a Kylerem Murraym také Russellovi v počtu obdržených sacks. To však není nijak lichotivé a neukazuje to na jeho chyby, nýbrž na zraněními prořídlou a podprůměrnou offensive line. DangeRuss byl dále v letošní NFL mezi quarterbacky šestý v passing yards, třetí v passing touchdowns, pátý se 6.0 % passů, které skončily touchdownem, třetí v hozených interceptions (při minimu 12 odehraných zápasů), druhý s 1.0 % passů končícím interceptionem, pátý s passer ratingem 106.3, šestý s 342 rushing yards a pátý s počtem 24 first downs získaných během. Ve většině hlavních statistik, kterými je výkon quarterbacků měřitelný, byl letos Russell Wilson nejhůře pátý v lize a téměř v žádné z nich pak nezůstal mimo nejlepší desítku. Pokud ale patříte k lidem, kteří se v NFL vyznají alespoň minimálně, dobře víte, že u Russella nesmíme zapomínat také na ty neměřitelné statistiky, kterými je team-leading a celkový impakt na ducha týmu. Russell také během sezóny překonal nejeden franchise record. Tím nejvýznamnějším je pravděpodobně převzetí pomyslné koruny od Matta Hasselbacka, když se stal novým all-time franchise passing yards leaderem. To vše pak letos vyvrcholilo jeho již šestou nominací do Pro Bowlu, výběrem do Second-team All-Pro a sedmou účastí v postseason. S každým jedním snapem letos Russell Wilson ukazoval, za jakou extratřídu jej můžeme považovat a že si pozici nejlépe placeného hráče v National Football League zaslouží. (Russell Wilson season highlights zde => https://www.youtube.com/watch?v=HsdesiXbz_E) 

 Ruku v ruce s výkonem quarterbacka jdou i výkony jeho receiverů. To platí zvláště pro ty úplně nejpovolanější v této kategorii – wide receivery. A co se těch týče, letošek byl pastva pro oči. Wide receivers Tyler Lockett a rookie DK Metcalf už od začátku září ukazovali na to, že tento rok bude, co se míčů letících vzduchem týče, vskutku velký. Na konci regular season se čísla jejich statistik zastavili na následujících hodnotách. Tyler Lockett zachytil 82 ze 110 passů mířících jeho směrem pro 1 057 yards a 8 touchdowns, z nichž opět s radostí odkážu na ten zpracovaný v reklamě Amazon & Next Gen Stats s odkazem v předchozím odstavci. To dělá hezký průměr 66.1 yards/game. Dohromady tak svými receptions získal pro Seahawks 53 first downs a je mě trochu překvapením, že si nevysloužil svou druhou nominaci do Pro Bowlu. Pátá sezóna Tylerovy kariéry se každopádně stala jeho doposud nejlepší ve všech výše uvedených statistikách! (Tyler Lockett season highlights zde => https://www.youtube.com/watch?v=U0wWzlCNBBU) A wide receiver číslo dvě? Nemůžu si pomoct, ale napíšu, že DK Metcalf by byl v polovině týmů v NFL wide receiver numero uno. Začněme taktéž výčtem jeho regular season stats. DK zachytil 58 receptions, přičemž cílem přihrávek Russella Wilsona byl přesně stokrát. To vše dohromady pro 900 receiving yards a 7 touchdowns k tomu, čímž překonal spousta franchise rekordů. Mezi nimi vyberu a zmíním jen několik. Hned při jeho NFL debudu v zápase weeku 1 proti Bengals zachytil čtyři přihrávky pro 89 yards, čímž ustanovil nové franchise maximum pro počet receiving yards zachycených hráčem v jeho prvním zápase kariéry. O 3 yardy tak překonal výkon legendárního Steva Largenta z roku 1976 a výrazně přispěl k výhře 21-20 pro Seahawks. Na další velké výkony jsme nemuseli dlouho čekat. Week 2, zápas v Pittsburghu – 3 receptions, 61 yards a jeho první career touchdown, kterým opět přispěl k těsnému vítězství 28-26. V osmém hracím týdnu znovu přispěl výraznou měrou k výhře 27-20 proti Falcons, když poprvé a zatím naposledy v profesionální kariéře zaznamenal alespoň dva skórované touchdowny v jednom zápase. Jeho největší zápasy však teprve měly přijít. Week 9 a Metcalf v zápase proti Tampě Bay zaznamenává 123 receiving yards, 1 huuuge touchdown na konci čtvrté čtvrtiny a také 2-pt conversion. To vše včetně megadůležitého third down catche v prodloužení, kterým náš tým nasměroval k vítěznému touchdownu na 40-34. (DK Metcalf a Tyler Lockett highlights vs Buccaneers zde => https://www.youtube.com/watch?v=9wC_UNxpmkU) Hranici stovky nachytaných yardů pak DK překonal ještě jednou a to při Wild Card Game, kterou jsme ve Philadelphii vyhráli poměrem 17-9. K jednomu touchdownu přidal career-high 160 yards, což Metcalfa vepsalo nejen do knih týmových rekordů, ale také to historie samotné ligy. Žádný receiver totiž během svého rookie ročníku nenachytal v jediném postseason zápase takové množství yardů, jakým DK zničil naděje Eagles na postup mezi osmičku nejlepších v letošní sezóně NFL. Abych se na závěr pokusil stručně vyjádřit celkovou sílu tandemu Lockett-Metcalf, nemohu opomenout fakt, že Seattle Seahawks ukončili regular season se dvěma 900+ receiving yards wide receivery naposledy v roce 1995! Tehdy to byli Joey Galloway (1 039 receiving yards, 7 touchdowns) a veterán Brian Blades (1 001 receiving yards, 4 touchdowns). Už před draftem jsem tvrdil, že DK Metcalf může být se svými 193 cm a 103 kg nový Megatron (Calvin Johnson career highlights zde => https://www.youtube.com/watch?v=Eq51oSJP_SA) a potvrzuje se, že i když dvě ze tří jeho sezón na college byly předčasně ukončeny díky season-ending injuries (2016 noha a 2018 krk), propad až na konec druhého kola draftu 2019 byl hvězdnou příležitostí pro Seahawks a jednoznačný steal pro duo Pete Carroll a John Schneider. Koneckonců když se člověk učí od Russella Wilsona a Tylera Locketta, co se tak asi může stát… (DK Metcalf season highlights zde => https://www.youtube.com/watch?v=QYVzfagfvWM)

 Běhová část útoku byla letos rovněž skvělá. Teda alespoň do poloviny prosince to tak bylo. Rashaad Penny předvedl lepší výkon než ve své rookie sezóně a letos ligové působení ukončil s 65 carries pro 370 rushing yards a 3 touchdowns. Solidní průměr 5.7 yards per carrie, ke kterému nakonec přidal také 83 yards a 1 touchdown vzduchem. Představení, ve kterém se Rashaad urval ze řetězu, předvedl v prvním ze dvou letošních zápasů ve Philly, kde naběhal 129 yards a 1 touchdown, čímž de facto režíroval naší výhru 17-9. (Rashaad Penny highlights vs Eagles zde => https://www.youtube.com/watch?v=O2Dle2moJ_w). Pro první výběr našich Seahawks v draftu 2018 však skončila letošní sezóna předčasně, když si během zápasu patnáctého hracího týdne proti Carolině Panthers přivodil zranění kolene známé jako “torn ACL”. Penny následně podstoupil operaci, ke které se na začátku ledna vyjádřil Pete Carroll slovy ,,Doktoři v jeho koleni museli řešit více věcí. Byla to víc než obyčejná operace ACL.” Doufejme, že se v následujících osmi měsících Rashaad dá dokupy a že jej uvidíme příští rok zase hrát. Running Backem číslo jedna však již druhým rokem nebyl nikdo jiný než Chris Carson. (Chris Carson season highlights zde => https://www.youtube.com/watch?v=qQk90j-xVOA) Steal draftu 2017 letos během 15 zápasů (přesněji tedy spíš 14 zápasů a 10 minut) naběhal career-best výkon v podobě 1 230 rushing yards, což jej v celé lize zařadilo na pátou příčku. K úctyhodné porci yardů přidal také 7 rushing touchdowns, přičemž vzduchem přispěl dalšími 266 yards a 2 touchdowns. Carson se tak stal teprve šestým running backem ve franchise Seahawks, který si připsal dvě po sobě jdoucí sezóny s 1 000+ rushing yards. Tím se přidal do výběrové společnosti Seahawks running backs ve složení Curt Warner, Chris Warren, Ricky Watters, Shaun Alexander a Marshawn Lynch. Chrisův průměr 82.0 rushing yards na zápas jej letos zařadil na šesté místo napříč celou NFL. Dokonce druhý nejlepší v lize byl letos mezi running backy Chris Carson v počtu získaných first downs, kterých pro svůj tým urval hned 75. Lepším byl s počtem 78 first downs jen Zeke Elliott v dresu Cowboys. Ten ale za svůj tým odehrál skoro o celé dva zápasy více. Po zranění Pennyho a Carsona jsme mohli vidět nemastný neslaný výkon C.J. Prosise, který nejlépe vyjadřuje číslo 3.1 YPC, když si za celou sezónu připsal 23 carries pro 72 yards a 1 TD. Kromě něj však příležitost dostal i rookie Travis Homer, který ukázal na potenciál, když ukončil sezónu s 32 rushes pro 139 yards a očekávání od dalších let tak ohledně Homera můžeme držet v optimistické rovině. Hlavním příběhem závěru roku však byl “Return of the Beast Mode”. Marshawn Lynch byl na soupisku týmu vytažen zpět z fotbalového důchodu a během tří závěrečných zápasů (1 regular season game, 2 postseason games) jsme jej viděli celkem u 30 běhů pro 67 yards a 4 touchdowns. Jo, bídných 2.35 yardů na pokus, ale ty ČTYŘI touchdowny?! Když Lynch dostal míč do rukou ve vzdálenosti pouhého yardu od end zone soupeře, důvěru týmu modro-zelených nezklamal a dokráčel pro šest bodů. Ano, stalo se tak hned třikrát ze čtyř jeho skórování, že Beast Mode proměnil situaci na 1-yd line v touchdown. I když Lynchovy yards per carrie už ani zdaleka nedosahovaly hodnot jako v jeho nejlepších letech z počátku dekády, do týmu s ním přišla důležitá energie a jiskra naděje, že i bez Carsona a spol. můžeme v playoff uhrát solidní výsledek a pokusit se probojovat co možná nejdále.

 Již na konci roku 2018 jsem psal Honzovi, který tyto facebookové stránky v roce 2016 založil, že bych se rád podílel na jejich chodu a že, jak doufám, budu mít co nabídnout. Nakonec jsem to letos celé odkoučoval sám a já chci tímto Honzovi mockrát poděkovat za volnou ruku a příležitost se tady angažovat. DĚKUJI! Díky rovněž každému jednomu z vás, kdo zde publikované články čtete a diskuzemi se podílíte na životě a duchu zdejší komunity. Novou éru této fanpage jsme před devíti měsíci odstartovali povídáním o nejdůležitějších pohybech na rosteru během offseason. Následovaly články týkající se dubnového draftu v Nashvillu. Pak jsme se věnovali podpisům smluv, free agency a zjistili jsme, že Kam Chancellor ani Doug Baldwin za nás již nenastoupí. Následovalo spousta zajímavostí, které byly mnohdy pojaty jako bonusové otázky, za které jsme rozdali prvních pár bodů do tipovačky. Samotná tipovačka vyvrcholila v pondělí (viz předchozí příspěvek) a nakonec se jí zúčastnilo 70 lidí. Dalších 20 lidí soutěžilo ve Fantasy League. Některé ceny věnoval FootballDesign, jiné jsem zase sponzoroval já. Myslím, že to bylo příjemné zpestření této sezóny a na druhý ročník tipovačky i fantasy se rozhodně můžete těšit zase napřesrok. Se začátkem regular season se zde roztočil kolotoč příspěvků v podobě tipovačka – preview – diskuze k zápasu – review – vyhodnocení tipovačky – vyhodnocení fantasy. Tento kolotoč jsme si zopakovali téměř dvacetkrát a tak jsme se nakonec dostali až ke konci sezóny pro Seahawks i pro mě samotného. Příští rok, doufám, budeme v tomto nastoleném kolotoči pokračovat.

 Za posledních devět měsíců jsem zde vydal poměrně dost textu. S překvapením právě zjišťuji, že word hlásí nějakých 135 stran, což ale dle mého odhadu není vše, neboť jsem si úplně vše ani neukládal. Časovou náročnost pokrytí sezóny tak, jak jsem vám ji zde servíroval, bych s hlavou při zemi odhadl přibližně na plus mínus 150 hodin čistého času. Kdyby to ale bylo 200 nebo i 300 hodin, asi bych se nedivil. Náklady na mnou věnované ceny pro vítěze Fantasy League a jejich zaslání se vyšplhaly někde nad 1 000 Kč. Pokud jste tyto stránky navštěvovali rádi, a líbil se vám zdejší obsah, zbystřete. Pokud byste totiž chtěli ocenit mou práci, budu rád, když tento přísun informací o NFL, speciálně pak našem oblíbeném týmu, kterých v češtině a slovenštině není nikdy dost, oceníte zasláním libovolného finančního daru na číslo účtu 1773166015/3030. Vybrané peníze nechci primárně jako odměnu pro sebe, nýbrž bych je rád využil pro nákup cen do tipovačky a fantasy na příští rok. Pokud se vybere nějaká hezká částka, mohli bychom si třeba zasoutěžit o originál NFL dres některého z našich borců. Ten bych, jak jistě chápete, sám nesponzoroval. Poprosit o tohle spolufinancování mě napadlo to poté, co jste mi napsali poměrně dost výrazů díků ve zprávách i komentářích. Řekl jsem si tedy, že by to byl hezký a férový způsob, jak byste se vy všichni, kteří má slova týden co týden čtete, mohli podílet na chodu těchto stránek. Budu rád, když se pár dárců najde. Takže šup šup, karma vám to vrátí. Koneckonců kdybyste dali dohromady třeba jen pouhý litr, dělal bych tím pádem letos za 5 korun na hodinu. Jak jistě uznáte, to není moc. Pro srovnání je to pouhý dvojnásobek minimální hodinové mzdy v Bangladéši. No, sen… 😀

 To byl tedy 44. ročník pro Seattle Seahawks v sezóně National Football League s pořadovým číslem 100 podaný tak, jak jsem jej sledoval já. Pokud vás tento text nějak zvlášť neuspokojil a toužíte spíše po video-pojetí, jako tip pro majitele NFL Game Passu uvedu, že rozhodně nesmíte zmeškat tradiční třicet minut dlouhé shrnutí ročníku, které je rok co rok skvělou prací NFL Films a na svých účtech jej budete moci už brzy najít pod názvem “2019 Seattle Seahawks season”. Tak jo, to bude, co se dění na této stránce týče, všechno. Samozřejmě by se dalo o letošní skvělé sezóně referovat daleko obsáhleji. V tomto shrnutí jsem se věnoval převážně našemu útoku, avšak nebojte se, že bych snad zapomněl defense. Slibuju, že o výkonech obrany Seahawks nejen v této sezóně, ale i o kompletní historii našeho oblíbeného týmu se vším všudy, se jednou budete moci dočíst v tištěné podobě. Mám totiž rozdělaný v CZ/SK kruzích bezprecedentní projekt. To je, co?! Na to si ale budete muset ještě nějaký ten pátek počkat… =)

 Tak jo, užijte si čtyři zbývající zápasy letošní sezóny, kterými budou AFC Conference Championship Game, NFC Conference Championship Game, Pro Bowl a Super Bowl a na znovuobnovení pravidelného provozu této stránky se můžete těšit v dubnu, kdy si nenecháme ujít téma Draft 2020 v Las Vegas ve státě Nevada. Do té doby se zde objeví pouze nárazově případné velké události offseason, které se budou týkat vašeho oblíbeného týmu, kterým je kdo???

SEA!!! HAWKS!!!

 Go Hawks a těším se se všemi 12s nashledanou u “Road to Super Bowl LV”.