Německo přišlo o své fotbalové panictví ve velkém stylu. Celotýdenní pouliční a pivnicová párty vyvrcholila fotbalovou oslavou, kterou si všech 75 tisíc diváků v Allianz Areně užívalo takovým stylem, že ve chvíli, kdy zápas vrcholil a skutečně se lámal chleba v tom, kdo s sebou na let zpět přes Atlantik vezme také W, se zdálo, že atmosféra na stadionu pohltila dav tak moc, že zpěv “Take me home, country roads” nebo “Sweet Caroline” byl momentálně jednoduše tou nejdůležitější prací na světě. Tak nádherný okamžik, jako když má celý stadion úplně na párku, že skončilo two-minute warning a všichni stále pokračují ve zpěvu, budu mít zarytý pod kůží ještě hodně dlouho.…

 Dámy a pánové, what a game! Tohle byla absolutní divácká lahůdka a pro lidi, kteří jsou součástí 12s Family, působily uplynulé čtyři týdny jako neskutečný balzám na duši. Podruhé za měsíc jsme si poradili s pouštními ptáky z Arizony a po zápase, jehož skóre se tentokrát zastavilo na 31-21, jsme v čele NFC West odskočili na rozdíl dvou vyhraných utkání. Jo, přesně tak, jak to všichni před pár měsíci předpokládali…   Geno Smith sice hodil pick six, ale asi bych jej za to moc nevinil. Přes horu jménem Abe Lucas, nad jehož hlavou pas z rukou Gena mířil, totiž skoro nesvítí Slunce, ne tak ještě aby si za ním člověk všiml…