WEEK 4 REVIEW – SEATTLE SEAHAWKS (3-1) @ NEW YORK GIANTS (1-3)

 Víte, co je lepší než Victory Monday? No přece Victory Tuesday s přesvědčivým primetime W v kapse. Naši Seahawks nám včera zavdali podnět k throwback myšlenkám, neboť takto dominantní výkony naší obrany jsme měli ve zvyku vídat v období vrcholu Legion of Boom někdy v letech 2012-2015. Nebojím se tvrdit, že naše defense předvedla jeden z nejlepších výkonů za uplynulých circa šest let. Prostě jsme přijeli, kompletně spořádali Big Apple, ohryzek zahodili na kompost v rohu Metlife Stadium a po drtivé výhře 24-3 vylepšujeme svůj record na 3-1. Stále se tak v pořadí NFC West držíme pouhou jednu výhru za dosud neporaženým San Franciscem 49ers a s klidem si tak můžeme užít brzký bye week, do něhož právě vstupujeme.

 Když se člověk podívá na statistiky tohoto zápasu, zdánlivě nic nenasvědčuje tomu, že by ve skóre měl být propastný rozdíl tří skórování. Na first downy jsme prohráli 13-17, úspěšnost proměněných třetích a čtvrtých downů jsme měli tragických 3/14 oproti 8/20 na straně Giants, bylo na nás hozeno 8 flagů a na hřišti jsme byli pouze 24 z celkových 60ti minut. Quarterback Geno Smith si připsal jen 13/20 completions pro 110 yardů a TD s passer ratingem 95.8. V utkáních, které odehrál celé nebo téměř celé, předvedl v kariéře méně passing yards už jen jednou, a to když v prosinci 2014 v dresu New Yorku Jets zkompletoval 7/13 passů pro 65 yardů a interception. Svůj podíl viny na tomto faktu měl bez pochyb dirty play safetyho Giants Isaiah Simmonse, který ve chvíli, kdy bylo jasné, že Geno s míčem vybíhá ze hřiště, během tacklu dopadl přímo na Smithovy nohy a poranil mu koleno. Na to, že to byl včera Flag Fest s celkem 14ti přijatými fauly a že se liga snaží hráče, zvlášť quarterbacky chránit, co to jen jde, se zebry v tu chvíli vůbec neostýchaly nechat své žluté vlaječky za opaskem. Hnus, velebnosti… Geno následně na hřišti chyběl na poslední drive první půle, když šel s poraněnou nohou na rentgen. Na zbytek zápasu se pak naštěstí vrátil, avšak na jeho pozici jej ve své Seahawks premiéře na chvíli nahradil Drew Lock. Jeho spolupráce s tight endem Noahem Fantem, kteří do Seattlu oba přišli v rámci Russell Wilson tradu, vyústila v nejdelší ofenzivní play utkání – 51-yd catch and run až téměř do endzone.

 Včera však nešlo o útok. Šlo čistě o dvě písmena. D a W. Jak už jsem zmínil, za naší výhrou nás totiž dovedl absolutně neuvěřitelný výkon obrany. Kde jen začít… Než se dostaneme k individuálním výkonům, řekněme si jednu týmovou statistiku. Daniel Jones byl včera naší obranou sackován 11x. Ano, slovy jedenáctkrát! Jedná se o vyrovnání 37 let starého franchise recordu. Kdo by to byl řekl, že takový výkon přijde zrovna v letošním roce… Z jednotlivých borců, kterým se včerejší utkání náramně vyvedlo, lze vypíchnout hned několik jmen, ale tím nejlepším z nejlepších byl jednoznačně letošní #5 Draft pick Devon Witherspoon (na fotce), který si včera jako vůbec první cornerback v historii Seahawks připsal 2 sacky v jednom utkání. Navrch přidal 7 tackles, 2 tackles for loss, 3 QB hity, zblokovaný pass a jako třešničku na dortu svého monstrózního představení přidal 97-yd pick six. Ve Spoonovi je jednoznačně budoucnost naší secondary. What a beast! Dalším neskutečným výkonem se blýskl linebacker Bobby Wagner s team-high 17 tackles, k nimž přidal také 2 sacks, 2 tackles for loss a 2 QB hits. Dalšími pass rushery, kteří včera totálně na atomy rozebrali O-Line Giants a připravili je o sebeúctu, byli třeba Jordyn Brooks (2 sacks, 10 tackles, tackle for loss a QB hit), Uchenna Nwosu (2 sacks, 6 tackles, tackle for loss a 2 QB hits), Dre’Mont Jones (forced fumble, 4 tackles, tackle for loss) nebo Mario Edwards Jr. (forced fumble, sack, 3 tackles, 2 QB hits a zblokovaný pass). Závěrem bych chtěl zmínit také hrdinu našich special teams, neboť punters are people too. Michael Dickson v roce 2020 ustanovil dosud platný NFL record s 49.6 yardy na punt. Jeho letošní stats aktuálně hovoří o neuvěřitelných 53.5 yards per punt. Big Leg Mike!

 Ale ta zranění, to zas byla hrůza hrůzoucí… Genovu patálii s late hitem jsem už zmínil. Safety Jamal Adams měl v sobě asi kilo adrenalinu a dvacet deka testosteronu, když se rozhodl, že nejlepší způsob tacklu je bezruč šipka hlavou přímo do kolena běžícího borce. No, po neskutečném startu s dvěma tackly a skoro-sackem Jamal v rámci NFL concussion protocolu zápas nedohrál. Dle Peta Carrolla by ale měl být za dva týdny v Cincinnati ready. Tím jsme ale ani zdaleka neskončili, když na konci utkání odstoupil defensive tackle Jarran Reed. Zápas se zraněními nedohráli také offensive guardi Phil Haynes a Damien Lewis. Seahawks si totiž asi řekli, že přehrát Giants o 50 bodů, a to s půlkou offensive line složenou ze starterů, by bylo neuctivé. V OL se tedy postupně objevili rookies Olu Oluwatimi a Anthony Bradford. No, ještě chvilku a Pete Carroll bude muset nabrat 50 kilo a stoupnout si do lajny sám… Suma sumárum jsem si před sezónou říkal, že bye week už v pátém týdnu je rozhodně spíše nevýhoda. Dnes to však vidím úplně opačně.

 Kromě Seahawks a našich fans, kteří si ve čtvrté čtvrtině udělali z MetLife Stadium domácí prostředí, si neskutečnou pochvalu zaslouží taky 12s u nás v srdci Evropy. Za celých pět let, po které mám tu čest naši komunitu vést, jsme ještě nikdy neměli primetime game, během níž by se uprostřed noci u obrazovek sešlo takové množství fans, kteří v naší sekci “diskuze a reakce” hajpovali atmosféru, jako bychom snad byli živě v Ivanke pri Dunaji. Velká poklona každému jednomu věrnému fandovi, který si pro lásku k Seahawks dal noční a hnal nás za výhrou. Jste skvělí, 12s! Jsem neskutečně hrdý na to, že 30 týmů ligy se ani zdaleka nemůže chlubit tak silnou, odhodlanou, dobrosrdečnou a jednododuše die-hard fans základnou, jakou mají v Česku a na Slovensku naši Seahawks!

 What! A! Game! Myslím, že kdyby Vám někdy někdo řekl, že vyhrajeme o 21 bodů ve venkovním utkání, ve kterém v jednu chvíli stál Drew Lock za čtyřmi náhradníky v offensive line, asi byste si poklepali na čelo a doporučili dotyčnému aspoň měsíční ozdravný pobyt v Bohnicích. Krása fotbalu se však skrývá v tom, že kdykoliv se může stát cokoliv a že jednoduše nic není nemožné. Co na včerejší představení říkáte? Jak se Vám výkon našich Hawks líbil? Čekali jste, že do bye weeku půjdem s winning recordem? A čí výkony byste vyzdvihli Vy? Dejte našim borcům v USA, ČR i SR v komentářích pořádný respekt a vypište se ze svých dojmů. Jo a užijte si týdenní volno. Další nás čeká až v roce 2024…

SEA!!! HAWKS!!!