WEEK 2 PREVIEW – TENNESSEE TITANS (0-1) @ SEATTLE SEAHAWKS (1-0)

 Season home opener je tady! A tentokrát bude ještě o něco málo výjimečnější, než tomu bylo kdy předtím. Uběhne totiž dlouhých, předlouhých, až nekonečných 630 dní od chvíle, kdy tehdy ještě na CenturyLink Field burácely ochozy plné 12s. Seahawks byli během loňského pandemického roku jedním ze 14ti týmů NFL, kteří na svá domácí utkání nepustili ani jediného diváka. Doufám, že 12th Man a nejeden false start, který svým hlukem naši fans jistě způsobí, bude jedním z hlavních příběhů zítřejšího večera.

 Věřme, že ještě výraznějším faktorem bude Russell Wilson. Pokud zítřejší zápas vyhrajeme, pro našeho quarterbacka se bude jednat o jubilejní sté vítězství v zápasech regular season. Sto výher během 146ti utkání by jej udělalo třetím nejrychlejším hráčem v historii NFL, který by této mety dosáhl. Tento předpoklad je podpořen jeho výkonem z minulého týdne, ve kterém se opět stal jedním z brzkých kandidátů na ocenění NFL MVP pro nejužitečnějšího hráče sezóny. Jeho čtyřtouchdownový večer byl jedním z hlavních faktorů naší úvodní výhry letošního ročníku a jistě všichni věříme, že v tomto nastoleném tempu bude pokračovat… Nápomocná by mu mohla být secondary Titans, která se v zápase minulého kola zdála být poměrně děravá, když Kyleru Murraymu povolila hned čtyři passing TDs.

 Největší zbraň Tennessee, kterou je, jak se jistě většina z nás shodne, loňský 2 000 yards rusher Derrick Henry, však minulou neděli také nijak extra nezářil. Zápas sice zakončil se 77 scrimmage yards, ale většina z nich padla až za jasného vedení a garbage hře Cardinals v samém závěru zápasu. Během prvního poločasu naběhal pouhopouhých 8 yardů a v té době už se Chris Carson v nedalekém Indianapolis jevil jako násobně lepší running back než trápící se Henry.

 Také offseason hype kolem přestupu wide receivera Julio Jonese se ukázal být poměrně přehnaný. Jeho silně podprůměrné tři catche pro 29 yardů, dva dropnuté passy a jedna nezpracovaná přihrávka, z níž se po nešťastném odrazu vyklubala interception, jsou jedna věc. Nejspíš mnohem důležitějším v celém jeho debutovém příběhu se stal okamžik hned z první čtvrtiny utkání, kdy neudržel nervy na uzdě a díky jeho absolutně zbytečnému personal faulu Titans místo nadějné pozice při 3rd&1 zahrávali 3&16. Head coach Mike Vrabel si pak na pozápasové tiskové konferenci nebral vůbec servítky, když jeho počínání označil za ,,dumbsh*t that hurts the team”. No, měl pravdu…

 Za nejnebezpečnější část týmu z Nashvillu tak já osobně považuji QB-WR duo v podobě Ryan Tannehill a A.J. Brown. Tannehill byl v roce 2019 NFL Comeback Player of the Year a dočkal se také svého prvního Pro Bowlu. A.J. Brown, spoluhráč a kamarád DK Metcalfa z univerzity Ole Miss, si zas nominaci do Pro Bowlu vysloužil loni za jeho 1 075 yds a 11 TDs season. Pokud však bude O-Line Titans tak děravá, jako byla v utkání proti Cardinals, kde byla jednou z hlavních příčin jejich domácí demolice v poměru 13-38, když soupeřům dovolila Tannehilla sackovat hned šestkrát, pak se není čemu divit, že většina fotbalového světa počítá s tím, že win zůstane tentokrát v Seattlu. 

 Od roku 1994 máme s Titans/Oilers vzájemnou bilanci 6-2. Po našem posledním vzájemném střetnutí se však radovali Titans. Budeme tentokrát úspěšnější a začneme sezónu recordem 2-0, stejně jako tomu bylo v předchozích dvou letech? Oklepou se Henry nebo Jones ze svých polovičatých výkonů z minulé neděle? Může Tannehill navázat na své dobré výkony z předchozích dvou let nebo desátá sezóna kariéry opět vyzní lépe pro našeho Russella Wilsona? A kdo ze dvou dobrých přátel zažije úspěšnější večer? Bude to DK Metcalf nebo A.J. Brown? Druhý zápas sezóny a hned druhý zápas proti týmu z divize AFC South nás čeká již zítra ve 22:25. Tak to nezapomeňte ladit a ať je vás doma slyšet alespoň zpola tak, jak jsme byli slyšet před týdnem v Praze.